Julie Hrstková: Nejde jen o ropu. Vrací se rok 2022, kdy ceny potravin stouply skoro o 30 procent?
Válka na Blízkém východě se přes veškerá ujišťování o dohodách, vítězství té či oné strany a více či méně úspěšných jednáních zatím ke konci neblíží. Jestliže koncem týdne Írán oznámil, že Hormuzský průliv je otevřený, o víkendu došlo k další eskalaci a blokaci dopravy. Narušení globálních dodávek ropy, zemního plynu a také hnojiv tak pokračuje a dopadá na světové trhy, včetně těch evropských.
Čtěte také
Ceny ropy po zabavení íránské nákladní lodi Spojenými státy a při pokračující íránské blokádě Hormuzského průlivu opět vzrostly. Cena ropy na začátku pondělního obchodování stoupla o sedm až deset procent.
Jestliže se s rostoucí cenou ropy vypořádaly evropské země včetně České republiky souborem opatření, která zahrnují snížení spotřebních daní či daně z přidané hodnoty, omezení marží nebo cenovou regulaci, v případě ostatních komodit zatím zůstávají země opatrné.
Problém s cenou hnojiv
Problémem, o kterém se příliš nemluví, se mohou stát ceny hnojiv. Ty na světových trzích po pátečním poklesu o 18 procent opět nabraly rostoucí směr. Jeden z hlavních komponentů – močovina – stále ještě nedosáhla cen z roku 2022, kdy se vyšplhala na tisíc dolarů za tunu. Aktuální vrchol byl 780 dolarů, kam se vyšplhala na počátku minulého týdne.
Čtěte také
Země Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu se podílejí více než 40 procenty na celosvětovém vývozu síry a zhruba 20 procenty na vývozu amoniaku a dusíkatých hnojiv. Nutno dodat, že Evropa nespoléhá pouze na tyto dodavatele. Přehled zemí, které dodávají hnojiva či suroviny pro jejich výrobu do Unie, přesto optimismus nevyvolává.
Hlavním dodavatelem je Egypt, Ruská federace a Alžírsko. Podle Evropské komise pocházelo v roce 2025 stále přibližně 22 procent dovozu hnojiv do EU z Ruska, které se loni stalo největším dodavatelem na světě.
Na Rusko a Bělorusko Komise loni v červenci uvalila zvláštní cla na hnojiva z těchto zemí, které má letos dál vzrůst. Jaký lze očekávat další vývoj a dopad na inflaci?
Inflace strašákem války
V roce 2022, kdy se Evropa potýkala s důsledky vpádu Ruska na Ukrajinu a růstem cen komodit, stoupla inflace v České republice skoro o 16 procent, cena potravin podle odhadů vzrostla v průměru skoro o 30 procent.
Regulace cen pohonných hmot by měla zabránit zdražování potravin v důsledku vyšších cen ropy a zdá se, že je zatím tato strategie úspěšná. Zemědělská produkce ale kromě dopravy potřebuje i hnojiva, byť se jejich struktura a použití v důsledku omezení minulých let postupně mění.
Stále ale Unie dováží víc než polovinu vlastní spotřeby. Vlastní výroba hnojiv nejenže nepokrývá spotřebu, ale je k ní zapotřebí dovézt suroviny, především plyn, jejichž cena rovněž roste. Je proto nepravděpodobné, že by se tato situace nedotkla cen potravin.
Inflace je strašákem války na Blízkém východě zejména po zkušenostech z minulých let. Nikdo nechce její opakování, proto státy přijaly opatření, ke kterým by v minulých letech bez dosavadních zkušeností sáhly jen stěží. Respektive i proto je nenapadla v roce 2022. Ropa je tak kontrolou, budou hnojiva či potraviny dalším cílem regulace?
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
