Další incident mezi palestinskými hnutími Hamas a Fatah

V neděli došlo ke střetu obou skupin v uprchlickém táboře Burajdž při pochodu zhruba 10.000 příslušníků Fatahu a v pondělí ozbrojenci Hamasu začali střílet do shromáždění asi čtvrt milionu Palestinců v městě Gaza, kteří si připomínali třetí výročí úmrtí Jásira Arafata. Při tomto nejkrvavějším incidentu od červnového puče bylo zabito sedm lidí a 55 dalších zraněno. Vzápětí Hamas pozatýkal množství aktivistů Fatahu za organizování údajně podvratné akce - Hamas uvádí 50 zadržených, zatímco Fatah až 400. Gaza v úterý vyhlásila protestní generální stávku a samospráva tři dny smutku.

Pondělní krveprolití ukázalo, že mocenský boj mezi Fatahem a Hamasem není ani zdaleka u konce a pokračuje i navzdory zprávám o tajných jednáních mezi představiteli obou hnutí o usmíření. Nyní vedení Fatahu znovu zdůrazňuje teroristickou povahu Hamasu a tvrdí, že hysterický zásah proti mírumilovnému shromáždění svědčí o jeho slábnoucím vlivu. I když ale pondělní incident jistě Hamasu nezískal nové příznivce, skutečných projevů nespokojenosti s jeho vládou je poskrovnu.

Hamas má kontrolu nad pásmem Gazy pevně v rukou. Sílí však rozkol uvnitř hnutí - mezi umírněnějším křídlem bývalého premiéra Ismaíla Haníji, který považuje červnový puč za chybu a usiluje o usmíření s Fatahem, a tou nejradikálnější militantní skupinou okolo někdejších ministrů Mahmúda Zahara a Siada Siáma a velitele ozbrojeného křídla Ahmada Džabarího. Tato skupina hnutí de facto ovládla a provádí svou vlastní politiku: odmítá usmíření s Abbásem i jakoukoli pauzu v ostřelování Izraele raketami, zmrazila jednání o výměně vězňů za uneseného izraelského vojáka Gilada Šalita a neposlouchá ani exilové vedení v Damašku. Haníja údajně kontroluje už jen sotva 30% ozbrojených složek Hamasu, ačkoli se dodnes považuje za premiéra. K rozkolu přispívají i někteří členové Hamasu na Západním břehu, kteří kritizují počínání svých kolegů v Gaze i červnový puč; začátkem listopadu se dokonce čtyři poslanci Hamasu sešli s Mahmúdem Abbásem a vyjádřili mu podporu.

O rozkolu uvnitř hnutí svědčí i protichůdná prohlášení představitelů Hamasu. Haníja například minulý týden reagoval na rostoucí obavy z puče na Západním břehu prohlášením, že hnutí nemá nic podobného v úmyslu, zatímco Zahar hned druhý den pohrozil, že Hamas se Západního břehu zmocní. Jak palestinská samospráva, tak izraelská vláda berou tyto pohrůžky velmi vážně.

Situace obyvatelstva v pásmu Gazy je čím dál horší. Prudce se zvedly ceny základních potravin a cigaret, podniky krachují, nezaměstnanost se pohybuje okolo 50% a tři čtvrtiny Gazanů žijí ze sociální podpory. To nahrává Fatahu, jehož preference stouply na 40% a Hamasu klesly na 20. Ismaíl Haníja je však stále druhým nejpopulárnějším palestinským politikem a zaostává za Mahmúdem Abbásem o pouhá dvě procenta.

Hamas špatnou situaci zdůvodňuje mezinárodní izolací, ale podle izraelských a amerických zpravodajských služeb se mu za nečinného přihlížení egyptských pohraničníků daří do pásma pašovat okolo 20 milionů dolarů měsíčně. Peníze však věnuje na zbrojení a výcvik svých mužů. Izraelská armáda, která pokračuje ve vojenských operacích proti odpalovacím týmům, konstatuje výrazné zvýšení kvality výzbroje, strategie i přípravy a discipliny ozbrojenců. Podle zpravodajské služby Šin Bet také Hamas od stažení Izraele z pásma Gazy v létě 2005 propašoval z Egypta 112 tun výbušnin, nemluvě o dalších zbraních. Stupňuje i ostřelování Izraele a útoky na vojáky - od začátku roku bylo na hranicích objeveno okolo stovky nastražených bomb a desítek tunelů a počet střel odpálených na jihoizraelská města jen v posledních čtyřech měsících přesáhl tisíc. Hamas své rakety navíc neustále zdokonaluje a prodlužuje jejich dráhu letu. Podle zpravodajských služeb se útoky ještě zhorší po mírové konferenci v americkém Annapolisu a samotný Hamas otevřeně vyhrožuje sebevražednými atentáty v Izraeli už před ní, aby ji zmařil.

Izrael prohlásil pásmo Gazy za nepřátelský útvar a rozhodl o odvetném snižování dodávek paliva a elektřiny jeho obyvatelstvu. Izraelský generální prokurátor však vládě zakázal vypínat elektřinu a nařídil, že ani dodávky paliva nesmí klesnout pod míru, která by způsobila humanitární krizi. Vláda už údajně schválila velkou vojenskou operaci, která má zastavit jak ostřelování, tak pašování z Egypta. S největší pravděpodobností ji však podnikne až po konferenci v Annapolisu.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .