Další efekt emisí. Vyšší teploty na Zemi nadzvedají troposféru, nejnižší vrstvu atmosféry

„Analyzovali data od roku 1980 do 2020. Za tu dobu se hranice troposféry posunula o 200 metrů,“ vypočítává vedoucí Katedry fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Petr Pišoft, který úzce pracuje s autory nové studie o posunu nejnižší vrstvy atmosféry.

Čtěte také

Úspěch českých expertů. Družice Slavia budou sledovat meteority v zemské atmosféře

Troposféra, směrem od země první vrstva atmosféry, může mít na rovníku okolo 18 kilometrů na výšku, na pólech pak asi polovinu. Podle docenta Pišofta se ale všude čím dál víc rozpíná a její horní hranice se tak sune výš:

„Je to první studie, která tohle potvrzuje až do současnosti. Prodlužuje analýzy pozorovaných dat až do roku 2020. Kolegové využívali jak radiosondáže, balónové výstupy, tak GPS měření i speciální způsob, který přináší informace o vertikálním profilu a je možné jím detekovat hranici atmosférických vrstev.“

Hranice vrstev atmosféry

Naše atmosféra má vrstev hned několik a hranici mezi první troposférou a návaznou stratosférou dokážou vědci přesně určit podle změn teploty. Ta totiž s nadmořskou výškou klesá. Právě mezi těmito dvěma vrstvami ale pokles teploty nepokračuje.

Čtěte také

Úspěch české družice. Data z vesmíru posílá VZLUSAT 1 už čtyři roky, jiné to vydrží jen rok

„Definice je založená na proměně teploty a říká, že v troposféře teplota s výškou klesá. Místo, kde se pokles zastavuje, je horní hranicí troposféry. Stratosféra, vrstva, která leží nad ní, je zase charakterizována nárůstem teploty, tam teplota s výškou roste.“

Právě vyšší teploty, v tomhle případě na Zemi, mohou za posouvání troposféry čím dál výš. To je také jeden ze závěrů nové studie, tedy že posun troposféry směrem nahoru je daný lidskou činností, potažmo nárůstem koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.

„Opravdu máme výrazný nárůst teploty a tím dochází k rozpínání té nejnižší vrstvy. Tohle je základní termodynamický vztah a je to nejvíce významný faktor, který hraje roli,“ zdůrazňuje Pišoft.

Vyšší atmosféra naopak klesá

Změna koncentrace skleníkových plynů ale nemá vliv pouze na nejnižší vrstvy atmosféry.

Jak ukázal nedávný mezinárodní výzkum pod vedením Jana Laštovičky, vedoucího Oddělení ionosféry a aeronomie Akademie věd, zatímco v dolní atmosféře způsobuje růst skleníkových plynů ohřev a rozpínání, v horní atmosféře, ve výškách nad 50 kilometrů, vede naopak k ochlazení a tím pádem se vyšší vrstvy smršťují.

Čtěte také

NASA se chystá na těžbu vody na Měsíci. Je u toho i český robotik, v soutěži skončil druhý

„Hustota atmosféry klesá zhruba o dvě procenta za deset let. Projevuje se to i v ionosféře tím, že klesá výška maxima ionosféry, a to v řádech jednotek kilometrů za deset let.“

Nižší hustota ve vyšších vrstvách atmosféry například ovlivňuje i životnost orbitálních družic, protože řidší atmosféra nezadrží tolik kosmického smetí, tedy nejrůznějších úlomku, které při nárazu můžou družici poničit.

Čím dál víc se ale ukazuje, že změny ve vyšších vrstvách atmosféry mají vliv i na ty nižší, které už reálně ovlivňují počasí na Zemi. I když popis přesných mechanismů na vědce ještě čeká, jedno je jim jasné už teď. Čím vyšší koncentrace skleníkových plynů, tím víc a rychleji se vrstvy atmosféry mění.

Poslechněte si celou reportáž Ondřeje Ševčíka. 

Ve Vědě Plus uslyšíte také, že Akademie věd znovu otevřela pozice stážistů pro studenty středních škol. A jak dopadly přísliby bohatých zemí těm chudším? Peníze měly státům pomoci s bojem proti klimatickým změnám.