NASA se chystá na těžbu vody na Měsíci. Je u toho i český robotik, v soutěži skončil druhý
Agentura NASA urychluje výběr technologií pro budoucí těžbu na Měsíci. Čím dál víc se totiž ukazuje, že pro budoucí lidské základny ve vesmíru bude ekonomicky nejvhodnější těžit suroviny na místě. NASA proto cílí hlavně na těžbu vody, ale i stavebních materiálů pro budoucí vesmírné základny. Zajišťovat by to mohla autonomní robotická vozítka a k jejich budoucí podobě teď přispěl i český vědec.
NASA uzavřela několikaletou mezinárodní soutěž Space Robotics Challenge, jejímž cílem bylo vymyslet systém spolupracujících robotických vozítek, která by poměrně brzy mohla skutečně na Měsíci těžit.
Mezi 114 účastníky získal druhé místo Čech žijící ve Spojených státech František Brabec a jeho jednočlenný tým Robotika in Space.
Robotická těžba
Základem bylo naprogramovat trojici robotů, aby našly, vytěžily a odvezly na základnu libovolný materiál. Soutěžící proto měli k dispozici různé druhy robotů: průzkumníka, robotický bagr a robota na přepravu.
Čtěte také
I když soutěžící žádné roboty nestavěli, tak jejich úkolem bylo vše naprogramovat a vymyslet celou logistiku tak, aby roboti šetřili co nejvíce energie a zároveň pracovali úplně sami. Co k tomu bylo potřeba, popisuje úspěšný programátor František Brabec:
„Šlo o efektivní ježdění po měsíčním terénu, aby se robot někde zasekl, o efektivní předávání materiálu z jednoho robota do druhého. A také o rozhodnutí, kdy se robot dojede nabít, podle jakých parametrů bude robot volit, kam má vůbec jet a kde má terén prohledávat.“
Cílem bylo posílat příkazy, jak rychle se má točit které kolo, pod jakým má být úhlem, kterým směrem se má dívat kamera a podobně.
František Brabec
Právě to, jakou strategii by měl robot při těžbě zvolit, bylo potřeba naprogramovat. Soutěžící měli k dispozici simulátor a veškeré údaje ze senzorů – kameru, radar nebo informaci o pohybu vozítka.
Čtěte také
„Cílem bylo posílat příkazy, jak rychle se má točit které kolo, pod jakým má být úhlem, kterým směrem se má dívat kamera a podobně. Tohle jsme měli poskytnout, napsat pro to kód. Šlo o to číst si údaje ze všech senzorů, analyzovat je, aby umělá inteligence mohla detekovat objekty na kameře. A tento kód dál posílal příkazy jednotlivým kolům, co mají dělat, nebo robotickým ramenům, které kopají do půdy,“ vypočítává Brabec.
Tohle všechno měli programátoři vymyslet tak, aby se vozítko pohybovalo naprosto samo a přitom plnilo zadaný cíl.
Měsíční suroviny
Tím hlavním, o co ve vesmíru půjde, bude voda, která je na Měsíci v podobě ledu. Je extrémně důležitá nejen na pití, ale dá se z ní vyrobit kyslík i vodík, tedy palivo. Dostat jeden litr vody na oběžnou dráhu stojí až desítky tisíc dolarů. Proto se dá chápat snaha o těžbu ledu přímo ve vesmíru.
Čtěte také
Po vodě přijde na řadu i těžba měsíční půdy, tedy přesněji regolitu, ze kterého spékáním můžou vzniknout pevné struktury. To bude potřeba v případě rozšiřování měsíční základny.
NASA už dlouhodobě avizuje, že chce vrátit lidi dále než jen na mezinárodní vesmírnou stanici. Měsíční základna by měla vzniknout v rámci projektu Artemis, ale původní plán na rok 2024 se určitě bude muset posunout. Odhady dnes počítají s tím, že bychom se toho mohli dočkat do deseti let.
Samotnou těžbu budou z většiny zajišťovat soukromé firmy. Budoucí místo pro základnu na Měsíci bude na jižním pólu a vybralo se právě kvůli kráterům, kam se nedostane slunce, a proto obsahují velké zásoby vodního ledu.
Zvládnout jeho těžbu bude proto naprosto zásadní nejen pro budoucí základu na Měsíci, ale i pro smělejší plány dál ve vesmíru, třeba na Marsu.
Poslechněte si reportáž Ondřeje Ševčíka.
Související
-
Úspěch českých expertů. Družice Slavia budou sledovat meteority v zemské atmosféře
Už teď se připravují projekty na výrobu družic i družicových systémů, které budou zastřešovat naše firmy a vědecká pracoviště.
-
Ano, černá díra by mohla sloužit pokročilé mimozemské civilizaci jako gigantický zdroj energie
Hypoteticky by mohlo dokonce jít o lepší zdroj, než jsou hvězdy, míní tým vědců z Tchaj-wanu. Vycházeli mimo jiné ze studie expertů z univerzity v Olomouci.
-
Jak pokračuje výzkum Marsu a jaká robotická vozítka vědci vyvíjejí? Poslechněte si Vědu Plus
Proč vědce tolik nadchlo, když sonda Perserverance minulý týden odebrala na Marsu vzorek horniny? Nejen tomu se věnuje půlhodinka Vědy Plus.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.