Dalekohled Jamese Webba pohlédne do minulosti vesmíru. První snímky uvidíme za rok, věří popularizátor
Vesmírný dalekohled James Webba po mnoha odkladech konečně vyrazil do vesmíru. „Otevře novou kapitolu našeho poznání. Dozvíme se nejen více o vzdálených objektech ve vesmíru, ale i o tom, jak se vesmír vyvíjel,“ přibližuje popularizátor astronomie Jan Spratek z Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy. Ve vesmíru platí, že čím dál se pozorovatel dívá, tím hledí do větší minulosti. „JWST, jak se v zkratce dalekohledu říká, tedy nahlédne dál do minulosti.“
„Tento teleskop bude mít nejen šestkrát větší zrcadlo než Hubble, ale také bude pozorovat v širším vlnovém spektru. Bude schopen zaznamenávat v oblasti infračervené oblasti, téměř až v oblasti radiových vln,“ popisuje Spratek.
Čtěte také
Hubbleův kosmický dalekohled v tuto chvíli pozoruje vesmír už 31 let bez přestávky, ale pomalu mu selhávají elektronické systémy. „Ty každou chvíli mohou přestat fungovat.“
Kosmický dalekohled Jamese Webba bude sledovat stejné objekty, ale uvidí je jinak. „Bavíme se o tom, že bychom s novým dalekohledem mohli vidět úplně první záblesky objektů poté, co skončil Velký třesk, tedy oblast 380 tisíc let po okamžiku nula.“
Lidé pozorují jen 5 procent vesmíru, který je z 95 procent tvořen z něčeho, čemu absolutně nerozumíme.
Jan Spratek
Tato pozorování mohou přispět k pochopení toho, jak objekty ve vesmíru vznikají. „Jde o proces formování a hlavními otázkami dnešního pozorování je problém temné hmoty a temné energie.“
Čtěte také
„Lidé pozorují jen 5 procent vesmíru, který je z 95 procent tvořen z něčeho, čemu absolutně nerozumíme. Z 25 procent je to temná hmota, která drží galaxie pohromadě. My ovšem vidíme jen projevy, ale samotnou hmotu ne,“ říká Spratek.
A právě pozorování procesu formování prvních hvězd a galaxií by mohlo pochopit vědcům roli temné hmoty a formování vesmíru jako takového.
Jen jeden pokus na rozložení
Dalekohled bylo potřeba pro převoz do vesmírného prostoru složit. „Vlastně z něj musíte udělat origami a poskládat ho do co nejmenšího možného tvaru, aby se vešel pod aerodynamický kryt nosné rakety o velikosti 5,4 metrů,“ přibližuje popularizátor.
Čtěte také
Jakmile se dalekohled dostane za oběžnou dráhu planety Země, odpoutá se od posledního stupně rakety a setrvačností poletí na určené místo. „A cestou se bude postupně rozkládat, odhadem asi půl roku. Půjde asi celkem o 300 různých manévrů, kterými se dalekohled bude postupně odklápět.“
A protože jde o velmi nákladný dalekohled v ceně 10 miliard dolarů (asi 220 miliard korun), je potřeba mít jistotu, že vše proběhne v pořádku. „Máme opravdu jen jeden pokus. Navíc JWST poletí 1,5 milionu kilometrů od země, tam servisní misi jen tak nepošlete.“
Na své finální místo poletí dalekohled měsíc, pak bude probíhat kalibrování zrcadel. První snímky by mohly být za rok.
Jan Spratek
„Pokud by něco přeci jen selhalo, vymysleli konstruktéři několik algoritmů, které způsobí to, že se teleskop začne třepat. A mechanickým součástkám to někdy může pomoci. Další nouzovým mechanismem v případě selhání je zahájení otáčení dalekohledu v různých osách, aby odstředivá sila případný mechanický problém uvolnila.“
Čtěte také
Sami konstruktéři dalekohledu prý ale říkají, že jsou si téměř na 100 procent jistí, že všechno fungovat bude, protože udělali všechno, co je třeba.
„Na své finální místo poletí dalekohled měsíc, pak bude probíhat kalibrování všech jeho zrcadel. První úžasné snímky z Webbova dalekohledu bychom mohli vidět za rok,“ předpokládá Jan Spratek.
Co umí nová raketa Neutron z dílny firmy Rocket Lab? Co chystá na rok 2022 Evropská kosmická agentura? Poslechněte si celé Leonardo Plus.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
