D-47

1. duben 2003

Hovořit 1. dubna o tom, že stát postaví dálnici D-47 levněji a rychleji než soukromý investor, je případné. Zkušenosti s jinými, státem budovanými díly, skutečně vybízejí k podezření, že se jedná o aprílový žert. Vzpomeňme Temelín jako názornou ukázku, jak zamýšlená cena umí růst a termín jak se dokáže protahovat.

Pokud jde o dálnice, můžeme si představu o schopnosti státu učinit na příkladu plzeňského obchvatu. Z možných variant se kompetentním činitelům neustále nejvíce zamlouvala ta nejdražší. Nyní se tedy vláda rozhodla rozejít s firmou, které vláda předchozí svěřila úkol spojit Ostravu s Lipníkem nad Bečvou. Zda byla smlouva s Housing And Construction dobrá nebo špatná, budeme vědět za pět let. To už ministrovi, který dnes slibuje odstoupit z funkce, pokud se termín nedodrží, beztak uplyne funkční období, takže příliš neriskuje. Odstoupení státu od podepsané smlouvy ovšem překvapením není. Nejen opozice, ale i většina ministrů je přesvědčena, že smlouva byla pro stát nevýhodná a že velká státní zakázka byla přidělena bez výběrového řízení za podezřelých okolností.

První pokus o vstup soukromého kapitálu do budování státní infrastruktury u nás se odehrál hlavně zpočátku téměř inkognito, což se nakonec ukázalo jako největší chyba. Složitá transakce vyzněla jako mediální předvolební show, při které premiér Zeman pózoval s kladívkem u základního kamene. Kritika smlouvy se posléze ukázala tak silnou, že pro vládu je dnes politicky jednodušší další zvýšení státního dluhu než dodržení závazku vůči soukromému investorovi. Nezbývá než doufat, že stát dálnici doopravdy postaví a že se mu podaří neutratit víc, než se mu dnes zdá být příliš.

autor: iho
Spustit audio

Více z pořadu