Covidová ztráta čichu může lidem ukázat, o jak důležitý smysl se jedná, cituje Der Standard historika

26. duben 2021

Největší audioportál na českém internetu

V České republice vznikají speciální poradny pro lidi, kteří prodělali covid 19 a stále u nich přetrvává porucha čichu a chuti (ilustrační foto) | Foto: Fotobanka Pixabay

Poslechněte si celý přehled zahraničního tisku

Na stránkách listu Der Standard říká britský historik William Tullet, že ztráta čichu může celé společnosti ukázat důležitost tohoto našeho smyslu. Tullet totiž zkoumá dějiny vůní a ve svých vědeckých projektech například srovnává, jak vnímali vůně a pachy měst lidé v 18. století a jak tomu je dnes. Mladý historik vyvrací představu, že města před třemi sty lety smrděla daleko víc. Záleží prý totiž na lidské citlivosti, která se mění.

Čtěte také

Našim předkům by zřejmě páchla víc naše současná města, protože by v nich narazili na zcela neznámé stopy vůní. Oproti minulosti jsou ale naše města nudnější. Vzhledem ke klimatizacím a čisticím prostředkům se odéry měst mezi sebou moc neliší a zápachy jsou hodně syntetické. Naopak v minulosti hodně záleželo na denní době, ročním období i části města.

V centrech měst se už v 18. století začaly objevovat parfémy a čím dál častější byl tabák. Daleko důležitější byly taky zápachy ze sousedství, zvlášť když třeba vedle vašeho domu měl ten svůj třeba řezník. Britský historik podobné informace získává hlavně ze starých katalogů, knih nebo kázání. Všude tam naši předkové své pachové vjemy mimoděk zapisovali.

Polská vláda se pokouší o mír v koalici

Polskou vládní koalici trápí vleklé spory. Lídři tria stran takzvané Sjednocené pravice ve složení Právo a spravedlnost (PiS), Dohoda a Solidární Polsko proto v neděli na utajeném místě mimo Varšavu probírali, jak spolu vydržet příští dva roky, tedy až do řádných voleb, všímá si Rzeczpospolita.

Čtěte také

List pak uvádí příklad koaličního spor: ministerstvo zdravotnictví pod vedením Práva a spravedlnosti vyslalo kontrolu na pracoviště profesora Wojciecha Maksymowycze, který patří mezi důležité členy strany Dohoda. Inspekce přišla s tím, že se tam neoprávněně prováděly testy na lidském plodu a profesor nakonec opustil poslanecký klub PiS. Strana Dohoda si celou aféru ale vyložila jako politický útok. 

Ať už se PiS a její satelitní strany snaží, jak chtějí, nedělní schůzka vypadala jako setkání poslední záchrany, píše se v polském deníku. Koalice přitom restart potřebuje, protože jí v Sejmu schází hlasy k poslanecké většině.

Na květen se třeba chystá hlasování o Evropském rekonstrukčním fondu na pomoc unijní ekonomice postižené koronavirem. Mechanismus opakovaně kritizovala strana Solidární Polsko Zbigniewa Ziobra. Polská vláda chce zároveň předložit vlastní návrh hospodářských pobídek pro svou zemi.

Má lidstvo konečně očkování na malárii?

Vědcům z Oxfordu se podařilo vyvinout vakcínu proti malárii, zabírat by měla ve třech čtvrtinách případů. Takovou účinnost neměla zatím žádná látka z těch, které se výzkumníci v uplynulých letech snažili vyvinout. O novince v boji proti nemoci přenášené komáry v souvislosti s nedělním Den boje proti malárii, píše německý ZEIT Online.

Čtěte také

Autoři studie už mají za sebou jednu z klinických fází testovaní vakcíny, mezi účastníky bylo několik stovek dětí ze státu Burkina Faso. Právě děti malárie ohrožuje nejvíc. Dospělí v rovníkových zemích mají totiž obvykle dobrou imunitu, protože se běžně setkávají s mnoha infekcemi. Děti do pěti let jsou ale daleko zranitelnější a tvoří dvě třetiny obětí.

Výzkum dosud brzdil nedostatek financí, malárie totiž netrápí Evropany, poznamenává ZEIT Online. Do vývoje vakcíny proti nemoci covid-19 státy investovaly několiksetkrát víc než mají k dispozici výzkumné týmy na látku proti malárii.

Vyvinout vakcínu proti malárii je taky oproti covidu nevýslovně těžší. Vakcíny proti koronaviru učí buňku, jak vzdorovat vniknutí zavirovaného proteinu. Zjednodušeně řečeno: stačí kontrolovat jediné místo útoku. U malárie jsou tisíce takových možných bojišť. V Ghaně, Keni a Malawi se už teď proti malárii očkuje.

Další vakcína od jiné britské firmy má účinnost zhruba 60 procent. Vědce teď čeká její srovnání s novinkou z Oxfordské univerzity. Až poté se ukáže, jestli slibný objev bude fungovat i v terénu.

Celý přehled zahraničního tisku, který četli Šárka Fenyková a Jan Bumba, najdete v audiozáznamu.

autoři: Ondřej Elbel , lup

Související