Co vede k syndromu vyhoření? Nuda, ale i stres, říká psycholog

Podle lékaře by mohl trpět takzvaným syndromem „boreout". Jakou duševní hygienu potřebujeme, aby nás nezdrtil stres a syndrom vyhoření? Co je to psychologie zdraví a jak může ovlivnit naše životy?

„Případ zní dost neuvěřitelně,“ konstatoval host Magazínu Leonardo psycholog zdraví Vladimír Kebza z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Co je na případu ale racionální, je pocit nudy, který v některých profesích může existovat. „A nuda je východiskem buď k depresivním poruchám nebo syndromu vyhoření.“

„Člověk zažívá pocit, že se jeho práce míjí účinkem, že už nemá v sobě nic, co by ještě profesi dal,“ popsal psycholog.

Za vším stojí chronický stres

Významnou podmínkou, která rozvíjí syndrom vyhoření, je chronický stres. Syndrom může ohrozit nejen profese, jejichž součástí je kontakt s lidmi, tedy zdravotníky, duchovní a sociální pracovníky.

„Může ohrozit každého, kdo je závislý na vlastním hodnocení svého výkonu a hodnocení druhých. Proto se týká i profesionálních umělců, sportovců nebo třeba pojišťovacích agentů.“

Rizika spojená se syndromem vyhoření mohou buďto iniciovat nebo potlačovat pracovní a rodinná prostředí, připomněl vědec.

Stres je ale důležitým činitelem, a to ne vždy jen negativním. „Kdyby nebylo akutně působícího stresu, na který dokážeme reagovat jeho zvládnutím, tak bychom nemohli na sobě dál pracovat a člověk by stagnoval,“ upozornil Kebza.

Mezní hranice stresu je ale vždy stanovena subjektivně. A jak se se stresem umíme vyrovnat? „Zatímco ženy obvykle reagují na stres spíše depresivními poruchami, muži směřují spíš k agresi,“ tvrdí psycholog.

„U žen je také typičtější v případě stresu vyhledávat přátelské a pomáhající prostředí a pomoc druhých lidí. U mužů to tak není, tam převažuje tendence poradit si se vším sám, vlastními silami,“ objasnil mužská a ženská specifika Vladimír Kebza.