Co by dříve člověk od pultíku politiků nemohl slyšet, se stává přijatelným, komentuje Leo Pavlát výrok Klause ml.

Leo Pavlát

Novinář, spisovatel a diplomat Leo Pavlát se zapojil do činností Židovské obce v době tvrdé normalizace v 70. letech. Dnešní společnost je jiná, přesto obec stále čelí občasným útokům  „U nás se averze proti židovské komunitě projevuje spíše verbálně, zejména na internetu,“ říká ředitel Židovského muzea v Praze.

„A především s ohledem na politiky a jejich vyjadřování. Netýká se to jen Židů, například mohu zmínit případ Miloslava Roznera a jeho výrok o Letech nebo nedávný příměr legislativního schvalování k rozhodování o složení transportů do koncentračních táborů Václava Klause mladšího. To, co by dříve člověk od pultíku politiků nemohl slyšet, se nyní stává přijatelným,“ komentuje novinář český antisemitismus a jeho náznaky.

Novinář, spisovatel, diplomat a první a současný ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát po válce vyrůstal s matkou, která jako jediná z rodiny přežila šoa - věznění v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau i dalších lágrech. Vystudoval fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy. Od konce 70. let se začal angažovat v neoficiálních strukturách kolem Židovské obce v Praze. V letech 1990-1994 působil na československém/českém velvyslanectví v Izraeli. Od roku 1994 je ředitelem Židovského muzea v Praze. Na téma antisemitismus a židovské tradice publikuje v novinách, vystupuje v rozhlase a televizi a přednáší na různých fórech. Je podruhé ženatý, má dcery Annu (1982) a Michaelu (1992). Hovoří francouzsky, hebrejsky, anglicky.

Sionismus a StB

Pavlát mluví také o perzekuci Židů komunistickou mocí a o vztahu komunismu k semitské otázce.

Václav Klaus ml. si vyloučení z ODS přál, směřuje k prezidentským volbám, tvrdí Jindřich Šídlo

Václav Klaus mladší z ODS

Občanská demokratická strana vyloučila poslance Václava Klause mladšího ze strany. Podle některých jejích představitelů se Klaus s ODS dlouhodobě názorově rozcházel. Poslední kapkou bylo, když poslanec přirovnal schvalování zákonů daných unijními předpisy k rozhodování židovských výborů o složení transportů do nacistických koncentračních táborů. 

„Komunisté považovali Židy za pátou kolonu uvnitř země, která kuje pikle. Měli pro to označení ‚sionismus‘. A i ze své zkušenosti, kterou jsem nabyl během výslechů na StB, vím, že někteří byli skutečně antisemité věřící v židovské spiknutí, židovskou moc a nitky, kterými Židé ovládají svět. To v tehdejším režimu skutečně bylo. Netvrdím, že u běžných členů KSČ. Ale ti, kteří stranu ideologicky formovali, a zcela jistě také StB, ti takový náhled měli.“

Matce jsem to tajil

Současný ředitel pražského židovského muzea se začal zúčastňovat života v Židovské obci v 70. letech, jak bylo řečeno, a díky tomu se dostal ihned do hledáčku Státní bezpečnosti. Vše doma tajil.

„Mamince jsem nikdy o žádných potížích neřekl. Měla toho naloženo už dost, než abych ji ještě stresoval estébáky,“ dodává. Jeho matka zažila nacistickou genocidu Židů a jako jediná ze sedmnáctičlenné rodiny koncentrační tábor přežila.

Děti si nesou to, co dostanou od rodičů.
Leo Pavlát

Antisemitismus za hranicemi

Vzrůstající nesnášenlivost k Židům v Evropě Pavlát potvrzuje. „Je mi líto, ale musím říct, že antisemitismus v Evropě je stále silnější. V zemích jako je Francie, Holandsko, Itálie, Belgie a Švédsko, tam se to děje bez jakýchkoli debat. U nás je židovská komunita malá a je malé i společenství muslimů, s nímž protižidovská averze v zahraničí souvisí,“ říká.

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s jejím hostem. Leo Pavlát ještě vysvětlí, proč se místo medicíny rozhodl studovat žurnalistiku. 

autoři: Barbora Tachecí, Kateřina Tesařová

Související