Co bylo na začátku Visegrádské čtyřky?

3. květen 2021

Dnešní Plus

Největší audioportál na českém internetu

Prezidenti V4 jednají v Lánech. Miloš Zeman, János Áder, Andrzej Duda, Zuzana Čaputová. | Foto: Michaela Danelová, iROZHLAS.cz

4:32

V roce 1335 stal hrad Visegrád místem pro jednání tří králů. Polský, maďarský a český král se tehdy společně domluvili na politické i obchodní spolupráci. Proč usilovali o obdobnou spolupráci i prezidenti Česka, Polska a Maďarska po pádu železné opony v roce 1991?

Politoložka Adéla Gjuričová z oddělení politických dějin Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR vysvětluje, že regionální spolupráce ve východní Evropě byla před 30 lety v krizi. Totalitní státy se vymanily z područí komunistů a nastal postupný tranzit k demokracii.

Čtěte také

Luboš Palata: Visegrád zmutoval. Měl by se vrátit ke svým kořenům z roku 1991

Významní prezidenti József Antall, Václav Havel a Lech Walesa byli před pádem železné opony aktivní oponenti komunistickému režimu, takže toho měli mnoho společného.

Podepsáním deklarace a vznik Visegrádské skupiny tří, a později se Slovenskem už čtyř členských států, se země vydaly na cestu k evropské integraci.

Dnes je V4 opravdu jiná

Na počátku vzniku V4 byly záměry jiné než dnes. Co je aktuální pro V4 po 30 letech? Je nezbytné držet toto seskupení při životě,? Jak odpovídá politoložka Gjuričová, dnešní směr V4 se výrazně proměnil.

Po 1. květnu 2004, tedy po přijetí všech čtyř zemí do EU, se už víc prosazují zahraničně-politické aktivity a spolupráce v regionu střední Evropy. Jedinou pevnou organizační strukturou V4 je Mezinárodní visegrádský fond respektive The International Visegrad Fund, který byl založený 9. června 2000 a sídlí v Bratislavě. Podporuje kulturní spolupráci výzkum, vědeckou výměnu či spolupráci ve školství.

Poslechněte si celý díl série 30 let poté Lenky Kopecké.

autor: Lenka Kopecká