Civilizace, státy, komunity mají možnost ovlivnit zdraví jednotlivců, uvádí sociální epidemioložka

Lidské zdraví neovlivňují pouze biologické a genetické faktory. Například pro rozvoj demence má vliv i uspořádání společnosti. „Civilizace, státy, komunity mají možnost ovlivnit zdraví jednotlivců,“ tvrdí vědkyně Dominika James Šeblová.

Čtěte také

Lékaři už umí „zastavit biologické hodiny“ a uchovat plodnost třeba i po onkologické léčbě

Když se studují rizika některých onemocnění, tak podle Šeblové kladou experti příliš odpovědnost na jednotlivce. „Aby člověk běhal, lépe jedl… To ale může přidávat hodně stresu,“ upozorňuje.

Sociální epidemiologie se proto zaměřuje na to, co může společnost změnit, aby se všem žilo lépe. Například mnoho lidí si nemůže dovolit platit za cvičení ve fitness centrech. Pokud ale město vybuduje volně přístupný park, sociální nerovnost se zmírní a zajistí se lepší zdravotní styl více lidem.

„Sociální epidemiologie nutně nedělá studie pro jednotlivce, ale pro politiky a pro společnosti. Chceme, aby politici viděli, že různé změny mají v naší společnosti různý vliv, dlouhodobé dopady, které se pak mohou finančně vrátit,“ uvádí Šeblová a doplňuje jako příklad investice do vzdělávání.

Zdraví v historii

Specialisté v oboru sociální epidemiologie příliš nedávají doporučení k událostem v reálném čase jako jejich kolegové infekční epidemiologové. Mapují například historické události, a jaký mají dopad na zdraví v současnosti.

Dominika James Šeblová například upozorňuje na studii, která rozebírala konec druhé světové války v Holandsku:

Čtěte také

Čeští vědci přišli s nanoobvazem. Bakterie ničí přímo v ráně

„Nastal tehdy hladomor, který ovlivnil životy lidí po dobu pěti měsíců. Poté se studovaly ženy, které byly v tu dobu těhotné – jak to ovlivnilo zdraví jejích dětí v budoucnu. Našel se tam vliv na metabolické a kardiovaskulární zdraví pro děti ve třetím trimestru,“ vysvětluje vědkyně. 

Výzkumníci došli k hypotéze, že se tělo přizpůsobilo na hladomor a poté, co narozené děti po válce vyrůstaly v dostatku potravin, tak byly častěji obéznější a měly horší i tzv. kardiovaskulární zdraví.

„Tato studie ukazuje, že existuje propojení biologických a sociálních faktorů. Naše tělo se přizpůsobí prostředí, ve kterém vyrůstáme nebo se v něm vyskytujeme,“ uzavírá sociální epidemioložka.

Jak konkrétně ovlivňuje délka a kvalita vzdělávání rozvoj demence v pokročilém věku? Poslechněte si celé Studio Leonardo. Moderuje Renata Kropáčková.