Čeští vědci přišli s nanoobvazem. Bakterie ničí přímo v ráně

„Na spodní části nanoobvazuje je modrá vrstva – to je pouhá ochrana lepidla, která se při aplikaci na ránu sundává,“ popisuje výkonný ředitel spin-offové společnosti Univerzity Karlovy LAM-X, který vznikl díky spolupráci s Ústavem organické chemie a biochemie AV, Roman Chaloupka.

„Nad touto vrstvou je část z polyuretanové pěny, která má odsávat tekutinu z rány. A na povrchu máme velmi tenkou nanovlákennou vrstvu, která je po osvícení světlem schopná bakterie zlikvidovat,“ dodává. 

Čtěte také

S chronickým zánětem dásní posíláte bakterie i do trávicího traktu a celého organismu, varuje stomatoložka Pavlíková

Aktivuje se modrým světlem, které je při klinických zkouškách uzavřené v černém boxu.

„Toto světlo je trochu očím nepříjemné, ale není to UV záření, takže je neškodné. A pokud si vezmete brýle se speciálním filtrem, mohli byste vidět, jak materiál krásně svítí,“ popisuje Petra Křtinová z Přírodovědecké fakulty, která test připravuje.

Základem jsou barviva, tzv. fotosenzitizéry, která dostanou kyslík do stavu, ve kterém působí antibakteriálně, ale jen velmi krátce a na povrchu, takže nijak neovlivňuje samotnou ránu.

Chcete vědět víc? Poslechněte si celou reportáž Evy Kézrové.

V úterní Vědě Plus se také dozvíte:

• Jak vypadala výprava československých vědců, kteří se v roce 1969 vydali s pragovkou k protinožcům. Šlo o expedici do odlehlého území Austrálie obývaného kmenem Remba-ranků. 
• Co všechno může motivovat lidi k tomu, aby si pořídili solární panely? To zjišťoval rozsáhlý výzkum Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. 

Pořadem provází Tomáš Pavlíček.