Civilizace: Kalich jako symbol
Na samém počátku 15. století získává kalich dosud netušený rozměr. Stává se symbolem rodícího se utrakvismu, o své původní významy přitom nepřichází.
Kolokvium Kalich jako symbol, které uspořádalo Centrum medievistických studií s Evangelickou teologickou fakultou, během dvou dnů rozebralo téma kalicha z mnoha různých úhlů pohledu. Prostor získala historie, historie umění i jazykověda. Svůj prostor našly také přesahy do necírkevního prostředí, ať už šlo o kalich v domovním znamení u klenotníka, který s utrakvismem neměl nic společného, až po symbol kalicha s hostií na odpadkových koších, kterými se město hlásí ke své historii. Střípky z kolokvia jsme nabídli v Magazínu Leonardo Civilizace s premiérou 17. října.
Strážkyně kulturních kódů
Kolokvium svou přednáškou Utrakvistická univerzita – strážkyně kulturních kódů? zahájil prof. František Šmahel. Připomněl proměny vnímání kalicha během několika desetiletí. Ve sledovaném období, dlouhém přes 150 let, univerzita střežila čistotu kalicha. Odraz této události můžeme najít i v povinném slibu na kalich, který skládali univerzitní mistři. Svou roli sehrála také při příchodu luteránství. Do jisté míry byla uzavřena ve svém utrakvistickém světě, ale přesto podle prof. Šmahela nelze tuto dobu vnímat jako úpadek, jak si můžete poslechnout v rozhovoru.
Řepice, čéše, koflík či kalich?
Další zajímavé téma bylo skryto pod názvem Kalich v staročeských překladech Bible. V přednášce PhDr. Milady Homolkové, kterou připravila společně s Mgr. Markétou Pytlíkovou,Ph.D., a Mgr. Kateřinou Volekovou, Ph.D., jsme se vrátili až na samotný počátek slova. Kalich se k nám nedostal přímo z latinského calix, jak byste možná čekali. Přichází ze střední horní němčiny nejdříve v druhé polovině 11. století, od kdy tento jazyk známe, ale bezpečně máme kalich doložen až v pramenech z přelomu 13. a 14. století. Staročeské překlady přitom nabízí využití také dalších slov, jako jsou řepice, čéše nebo koflík. V jakých souvislostech jsou využívány? Nejen to můžete dozvědět z rozhovoru s Miladou Homolkovou a Markétou Pytlíkovou.
Utrakvisté v 15. století nejsou
Hru se slovy nabídl ve své přednášce Kalich jako terč. Znamení hereze v první fázi protihusitské polemiky nabídl také Mgr. Pavel Soukup, Ph.D. Zaměřil se na označování husitů v písemných pramenech. Překvapivě v průběhu 15. století vůbec nenašel termín utrakvisté, ale znovu připomněl citlivost husitů na jejich označování a jistou kreativitu katolíků. V pramenech je kromě tradičních husitů a heretiků, označovali také jako viklefisty, husonity nebo jakobity. Sami husité si jednoznačný název nezvolili, jak v rozhovoru Pavel Soukup rovněž připomíná.
Papež jako „smilník nečistý“
Zajímavou osobnost, utrakvistického teologa a velkého zastánce kompaktát, připomněl ve své přednášce Václav Koranda ml. a kompaktáta Mgr. Jindřich Marek, Ph.D. Václav Koranda ml. po sobě zanechal mnoho polemik. Zmínit můžeme jakousi příručku pro polemiky s odpůrci – Manuálník Václava Korandy, který byl vydán tiskem. Mnohé jeho práce zůstaly nevydány v rukopisech, ale i tak víme o jeho cestě do Říma v roce 1462, kdy navštívil papeže Pia II., aby požádal o potvrzení kompaktát. Zatímco u papeže byl velmi uctivý, po návratu ho v jedné své práci nazval „smilníkem nečistým“, snad pod vlivem zklamání, že papež kompaktáta nepotvrdil.
Identita a obraz kalicha
Zatímco dnes vnímáme kalich jako výraz osobního přesvědčení, v minulosti šlo spíše o odznak větších společenství, jak vysvětlila prof. PhDr. Milena Bartlová, CSc. v přednášce Jakou identitu označoval obraz kalicha v pozdním středověku? Kamenem úrazu jsou v tomto případě pouze fragmenty, které se k tématu vztahují, na jejichž základě nelze říct definitivní závěr. Vždy zůstanou i další možnosti, pokud je nemůžete jasně vyvrátit. Podobně jsme na tom ve chvíli, kdy začneme zkoumat barvy kalicha. V současné době je stále velmi oblíbené propojení červeného kalichu na černém pozadí, které v historii nikde nenacházíme. V písemných pramenech máme jedinou zmínku Vavřince z Březové, který ve své kronice zmiňuje v souvislosti s bitvou na Vítkově červené a bílé kalichy. Pokud se zaměříme na dochovaná iluminovaná vyobrazení, najdeme pouze zlaté kalichy a rovněž v realitě byly kalichy zlaté, ale o nich zmínky v pramenech nejsou.
Součástí kolokvia Kalich jako symbol byla také přednáška PhDr. Kateřiny Horníčkové, Ph.D., která se zaměřila na Identity a symbol kalicha v městském prostředí. Využití kalicha bylo ve veřejném prostředí široké. Najdeme ho v interiérech i exteriérech kostelů, ale současně patří k místům, která symbolizují město, jako jsou hradby, brány nebo městské domy. Otázkou zůstávají výklady. Kalich v kostele nemusí nutně znamenat utrakvistické pojetí, protože jde o součást ikonografie i pro ostatní křesťany. Stejně tak kalich na domě nemusí spojovat obyvatele s utrakvismem, protože mohl vyjadřovat profesi, nikoliv konfesi. Kateřina Horníčková při svém pátrání po odpovědích našla také zajímavý příběh z Prachatic, kde došlo ke konfrontaci mezi katolickou vrchností a utrakvisticky založenými měšťany, kdy se dohadovali o obrazy v kostele. Patrně šlo o obrazy svatých, které konvenují katolickému prostředí, ale mezi utrakvisty už tomu tak není. Najdeme zde sice také obrazy svatých, ale ty nejsou v centrální pozici jako kalich nebo Bolestný Kristus. Jak tento příběh dopadl si můžete poslechnout v rozhovoru.
Boj o kalich
Historie umění zazněla i v přednášce PhDr. Milady Studničkové Kalich jako znamení víry, jež je nejmocnější zbraní. Příspěvek k „boji o kalich“ v Krumlovském sborníku. Fakt, že vyobrazení kalicha nemusí nutně konkrétní dílo spojovat s utrakvismem, velmi jasně ukázala Milada Studničková právě na Krumlovském sborníku, který býval v minulosti s husity spojován. Základním odrazovým můstkem pro toto tvrzení bylo vyobrazení Davida, který v rukou drží modrý štít se zlatým kalichem. Právě využití modré, coby obecného symbolu barvy nebe a víry, dnes mohou napovídat, že o utrakvistické pojetí nejde. Detailnější vysvětlení najdete v rozhovoru s Miladou Studničkovou.
Kromě Václava Korandy, získal na kolokviu svůj prostor také další obránce kalicha – Řehoř Hrubý z Jelení, kterého připomínal Ota Halama, Th.D. V příspěvku Mezi Bologní a Prahou: Řehoř Hrubý z Jelení jako obránce kalicha zazněla připomínka „hádání“ Václava Píseckého, učitele Řehořova syna Zikmunda, s neznámým dominikánem nad traktátem Jednoty bratrské. Diskuzi o přijímání podobojí způsobou popsal sám Písecký v latinském listu adresovaném Michalovi ze Stráže, který Řehoř v českém překladu uveřejnil ve svém Velkém sborníku. Z něj se také dozvídáme, že se Václav s italským dominikánem po dlouhém dni nakonec shodl na tom, že se neshodnou. Za hlavní příčinu této neshody byla označena pýcha.
I brouci se jich budou štítit…
Apokalyptické spisy a proroctví patří k velmi zajímavým tématům, která nám odhalují mnohé o vnímání víry v minulosti. Mgr. Pavlína Cermanová, Ph.D., ve své přednášce Kalich v apokalyptických obrazech husitské a protihusitské strany připomněla hned několik proroctví, kterými katolíci komentovali husitskou herezi. Velmi zajímavý příklad najdeme v rukopise Prophetae mortui sunt!, kde se hovoří o nutnosti vykořenění české hereze a sepsány jsou zde také tresty pro ty, co přijímají podobojí. Utrakvistům podle spisu hrozí, že se jejich těla nerozloží, protože i brouci, kteří se o rozklad těla starají, se jich budou štítit. Z jejich hrobů bude vytékat krev. Budou pohřbeni tváří dolů, aby hleděli přímo do pekla a neviděli nebe. Nakonec budou jejich těla předhozena jako potrava apokalyptické šelmě. Podobně „kreativní“ byli také husitští teologové, jak se můžete mj. dočíst v knize Pavlíny Cermanové Češi na konci věků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.