Čínské hedvábné stezky a cesty v Řecku pohledem deníku Kathimerini

Podle něj řeckou proměnu vystihuje například vztah Helénské republiky k Číně.

O vřelých a pevných vzájemných kontaktech vypovídá rozhodnutí vlády premiéra Alexise Tsiprase připojit se k iniciativě sdružující země střední a východní Evropy s Čínou.

Ta dosud fungovala ve formátu 16+1, po letošním přistoupení Atén však teď první číslovka ještě narostla. Proměnu čínsko-řeckého vztahu pak také dokresluje Tsiprasova účast na nedávném summitu k projektu nové Hedvábné stezky v Pekingu

Spor o Pireus

Posílení partnerství se podle komentáře zhmotnilo především v prodeji řeckého přístavu Pireus čínské společnosti Cosco. Na odpor se stavěla část řecké opozice, vládní strana SYRIZA a nominálně opoziční sociální demokraté ale cestu k utužení sepětí s Čínou prosadili. Vztahy se tak nyní mohou rozvíjet, zároveň ale nic není tak jednoduché, jak se zdá, zdůrazňuje řecký komentátor.

Čína má enormní zájem vybudovat kanál spojující Dunaj se Středozemním mořem

• Upravit
• Smazat

Řecko, Makedonie a Srbsko chtějí postavit vodní kanál, který by propojil Dunaj se Středozemním mořem. Pokud by se záměr uskutečnil, vznikla by nejdelší umělá vnitrozemská cesta v Evropě.

Pireus je největší přístav pro osobní dopravu v Evropě a v ohledu kontejnerové přepravy patří mezi deset největších na celém světě. Čínské Cosco v srpnu roku 2016 koupilo za více než 280 miliard eur 51 % jeho akcií. Slíbilo i mohutné investice – ty by měly dosáhnout 350 milionů eur.

Plánovaný rozvoj přístavu je ale nejistý. Čínská ambasáda se obává, že projekt může negativně ovlivnit nedávné rozhodnutí řecké Ústřední archeologické rady, která celou oblast pireuského přístavu označila za archeologické naleziště.

Aténská vláda slibuje, že problém se vyřeší. Jde ale o stejný kabinet, který zmrazil privatizační proces, když se v roce 2015 ujal moci. Kabinet, jehož členové kdysi z opozičních lavic obecně odmítali veškerou privatizaci, popisuje Nikos Konstandaras.

Náhodná příležitost

Evropská komise také v Řecku pozorně sleduje čínské investice do energetiky. Brusel rovněž pečlivě hodnotí některé praktiky vlády při poskytování zlatých víz a povolení k pobytu investorům v oblasti nemovitostí.

Itálie vstupuje na čínskou Hedvábnou stezku. Víme, že spolupráce může být i nebezpečná, říká italský novinář

• Upravit
• Smazat

Itálie se jako první země ze skupiny G7 chystá vstoupit na Hedvábnou stezku – o víkendu chce podepsat předběžnou smlouvu o zapojení do čínské iniciativy, která má propojit Asii, Blízký východ, Afriku a Evropu v řadě oblastí od politiky přes dopravu.

Premiér Tsipras byl ve svém projevu na letošním zasedání evropských zemí s Čínou opatrný. Prohlásil, že co se vztahů s Pekingem týká, respektuje „pravidla a postupy Evropské unie“.

V jiných zemích pak Čína vyvolala znepokojení prostřednictvím investic do strategicky významných odvětví nebo poskytováním úvěrů na velké infrastrukturní projekty. Z velkorysých půjček by se rychle mohla stát dluhová past jednotlivých vlád, varuje řecký sloupkař.

Tvrdí, že problémy je nutné očekávat. Celá situace je prý do značné míry výsledkem ústupu Spojených států z centra světových záležitostí, nových čínských ambicí a také neschopnosti Evropské unie vést. Brusel podle komentáře raději sleduje, bojí se, vydává varování a uděluje pokuty.

Řecko se ocitlo na Hedvábné stezce náhodou. Je ale na něm, aby danou příležitost dobře využilo. Většina řeckých politiků si to teď uvědomuje. Aby ale uspěli, budou muset překonat překážky, které si sami vytvořili, píše komentátor řeckého deníku Kathimerini Nikos Konstandaras.