Čína má enormní zájem vybudovat kanál spojující Dunaj se Středozemním mořem

24. leden 2018

Řecko, Makedonie a Srbsko chtějí postavit vodní kanál, který by propojil Dunaj se Středozemním mořem. Pokud by se záměr uskutečnil, vznikla by nejdelší umělá vnitrozemská cesta v Evropě.

„Mluvíme o vodní cestě, která by měla co do délky 650 km, zároveň by dokázala propojit Rýn s tzv. teplými moři, jako je Egejské. Takže cesta, kterou nyní putuje zboží z východních částí zeměkoule, by se zkrátila až o 4 dny,“ vysvětlil v Magazínu Leonardo komentátor Českého rozhlasu Thomas Kulidakis.

Zboží se v současné době se musí zboží přepravovat například přes Gibraltar, následně pluje do Rotterdamu a podobně.

Tento projekt je znám od poloviny 19. století, kdy začaly první přípravné práce. „Opravdu první reálný pokus přišel na začátku 20. století. Tehdy se objevila americká inženýrská společnost, která si zadala studii proveditelnosti, ale přípravy zastavila 1. světová válka.“

„V 70. letech 20. století se stavbou opět zabývali experti OSN, aby se pak znovu objevila v roce 2013. Tehdy se dostal do čela srbského ministerstva profesor Baščevič, a o projektu se chvíli uvažovalo.“

O rok později, když Baščevič odstoupil si u něj zadala studii proveditelnosti čínská korporace. „A ta od té doby jedná o tom, jestli projekt uskuteční, protože z hlediska přepravy zboží by to bylo opravdu významné.“

„Srbsko, Makedonie a Řecko jsou ve shodě. Tyto tři země považují z hlediska ekonomického rozvoje stavbu za přínosnou,“ tvrdí komentátor.

Problém je ale s financemi. „Momentálně se odhadované náklady na stavbu kanálu dohadují na 17 miliard euro... I kdyby tyto tři země daly dohromady své zdroje, tak by byly velmi zatíženy budováním kanálu.“

„A tak se do hry dostává Čína, čímž se dostáváme do oblasti geopolitiky. Ta se snaží investovat, a v případě Balkánu jsou tyto investice hmatatelné. Příkladem je například řecký přístav Pireus, kam Čína investovala 800 milionů euro, ale i elektrárna v Srbsku.“

Zvítězí ekonomika, ekologie, nebo se podaří obojí skloubit?

Další rovinou je členství v Evropské unii. „Ze zemí, kterých se stavba týká, je jen jedna členem Unie. Pokud by byly organizace, které by z ekologických důvodů chtěly proti stavbě protestovat a dovolávat se evropských závazků, byla by to asi otázka pro právníky.“

Okolní země jako Bulharsko a Rumunsko by také z projektu profitovaly, protože jde i propojení s Černým mořem. „Takže celá oblast z hlediska obchodu a dopravy skýtá velký potenciál.“

Thomas Kulidakis

„V samotném kanálu by mělo vzniknout i několik vodních elektráren, zavlažovacích systémů, došlo by i na rozvoj turismu... Také proto politické reprezentace zúčastněných zemí, pokud by se dívaly jen na ekonomický rozvoj, by byly ve shodě.“

Otázkou jsou dopady stavby na životní prostředí. „Musely by se stavět zdymadla, výtahy, tok by byl rovnán a rozšiřován, což zakládá i ekologické nároky. Nyní je tedy otázkou, jestli by dostal ekonomický rozvoj přednost před zachováním přírodní rovnováhy, nebo by se tyto aspekty podařilo skloubit.“

„Premiéři Srbska i Řecka se setkali se zástupci Pekingu a stále se o stavbě hovoří. Není tedy ještě nic rozhodnuto, ale zájem Číny je opravdu enormní,“ shrnul výhledy unikátního projektu Thomas Kulidakis.

autoři: jkl , oci
Spustit audio