Bitva o lithium: USA i Čína chtějí argentinské „bílé zlato“

Okraj argentinských And, v rozlehlé a drsné Puně, leží kdysi prosperující důlní města, celým regionem teď otřásá nová vlna důlní činnosti, ale tentokrát způsobená mohutnou poptávkou po lithiu.

Čtěte také

Lithium v Srbsku: Lidé už týdny protestují proti ekologickým škodám, prezident hrozí vysokým odstupným

Je totiž nezbytné pro výrobu baterií pro skladování energie a elektromobily, tedy technologie, které jsou základním kamenem pro rozvoj zelené ekonomiky.

Miliony let téměř nedotčené solné pláně nehostinné náhorní plošiny Puna se mění v dynamické centrum výroby lithia, což s sebou přináší jak ekonomické příležitosti, tak obavy z poškození životního prostředí.

Severně od trosek Mina La Casualidad projíždí horami několik těžkých nákladních aut směrem k dolu Mariana, velkému projektu na těžbu lithia ve výstavbě, který provozuje čínská společnost Ganfeng, jedna z největších producentů lithia na světě.

Čína vs. USA

Důl je jedním z pěti projektů, které lithiový gigant realizuje v Argentině, která se stala dějištěm strategického soupeření mezi Čínou a Spojenými státy. Obě velmoci usilují o zajištění potřebných zdrojů pro výrobu baterií.

Čtěte také

Argentina se pravděpodobně stane první velkou latinskoamerickou zemí, která legalizuje potraty

Argentina vlastní pětinu světových zásob lithia. Jedná se o druhé největší ložisko na planetě. Produkce v zemi prudce stoupá, a tak si Peking i Washington chtějí ukrojit svůj díl z argentinského „bílého zlata“.

Čína je lídrem ve výrobě lithiových baterií a zpracovává ho nejvíc na světě. Má jasnou výhodu, pokud jde o investice do vznikajícího argentinského průmyslu.

Spojené státy se snaží rozvíjet vlastní výrobní řetězce čistých technologií nepodléhající čínské kontrole, a tak čelí rostoucímu vlivu Pekingu, který v Jižní Americe masivně investuje.

Čtěte také

Julie Hrstková: Kde je lithium, když ho schodek potřebuje?

Nedávná analýza celosvětového průmyslu zjistila, že 11 ze 42 projektů na těžbu lithia, které se mají rozjet do roku 2026, je v Argentině, což je více než v kterékoli jiné zemi. Z údajů argentinské vlády vyplývá, že v letech 2020 až 2023 čínské společnosti investovaly do těžebních projektů až 3,2 miliardy dolarů.

To je téměř dvakrát více než americké společnosti. V loňském roce směřovalo více než 40 procent argentinského vývozu lithia do Číny, do Spojených států pouze devět procent.

Zvolení pravicového Javiera Mileie prezidentem ale přineslo změnu v argentinské zahraniční politice, která se odklonila od vztahů s Čínou – na rozdíl od preferencí předchozí levicové vlády. Milei naopak upřednostňuje užší vztahy se Spojenými státy. 

Čtěte také

České lithium je nafouknutá bublina, výtěžnost je jen 50 miliard za 20 let, upozorňuje senátor

Mileiovu pozornost navíc upoutal jeden významný americký investor, a to majitel společnosti Tesla Elon Musk, který se snaží zajistit dodávky lithia pro výrobu baterií do svých elektromobilů. Musk argentinského prezidenta od jeho zvolení veřejně podporuje.

I přes Mileiův odpor k čínské socialistické politice si vláda diplomatické vztahy s Pekingem zachovala. Odborníci se shodují, že Argentina si nemůže dovolit vazby zpřetrhat.

Washington otevřeně vyjádřil obavy z čínských investic do jihoamerického lithia. Americká armáda poukázala na riziko, které to představuje pro její vlastní výrobní řetězce čistých technologií, uzavírá španělský deník.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Svět ve 20 minutách.