Julie Hrstková: Kde je lithium, když ho schodek potřebuje?
140 až 180 miliard korun ročně by rozpočtu přinesla opatření, která navrhují Piráti. Zatím je to v rámci koalice za všech návrhů na uzdravení státních financí nejvíc. Rezortní ministr za ODS Zbyněk Stanjura se stále pohybuje s úsporami kolem 70 miliard a chce se hodně zaměřit na daňové výjimky a dotace.
Návrhy lidovců spíš rozpočet dál devastují. Jsou sice pro úspory, ale ty se nesmějí dotknout mladých, starých, rodin a dalších zhruba 20 skupin obyvatel.
TOP 09 vede soukromou válku se svým expředsedou Miroslavem Kalouskem a STAN jsou v úsporách, co se týká výše, kdesi kolem 150 miliard a nejraději by zavedli progresi u všech daní. Aniž by se to kohokoliv negativně dotklo.
Čtěte také
Každopádně 180 miliard je v licitační komedii o rozpočet pěkná částka. Zejména když zapomeneme na to, že doopravdy by bylo zapotřebí najít, tedy vydělat i ušetřit navíc, přes 200 miliard strukturálního schodku. Další stovku vyčlenit na běžné výdaje a k tomu by bylo dobré najít ještě minimálně 55 miliard na zvýšení výdajů na obranu a na dorovnání platů učitelů.
A kdyby náhodou politici přišli na to, kde vzít třeba bilion až dva navíc, mohli bychom tu žít všichni jako v ráji. Jen škoda, že to nevyšlo s tím lithiem.
Úkolem státu není financovat všechno
Ale zpátky do reality. Opakování matka moudrosti, praví jedno známé přísloví. Bohužel zapomíná dodat, že tendenci k opakování mají i tisíckrát vyzkoušené věci, které vždy selhaly. Nicméně to nikomu nevadí zkusit znovu a lépe.
Čtěte také
Touto cestou se zjevně inspirovali i tvůrci návrhů Pirátů na rozpočtové škrty. Prosazení tzv. dánské cesty směnného kurzu má ušetřit 30 miliard korun. V podstatě jde o stabilizaci kurzu, který se nesmí vychýlit o víc než dvě a čtvrt procenta od parity.
Výhodou je předvídatelnost. Nevýhodu si Česko vyzkoušelo za měnové krize roku 1997, kdy z někdejší fixní koruny pod tlakem trhu doslova uteklo. Z kotvy stability, jak se pevné koruně kdysi říkalo, se stalo betonové závaží. Ale proč to nezopakovat znovu a lépe.
50 miliard pak chtějí Piráti ušetřit na daňových únicích. Ani tady nejde o novinku, naopak hledání ztracených miliard bylo a je oblíbenou libůstkou mnoha politiků. A že je co chytat, odhady úniků se v minulosti pohybovaly mezi stovkou a 600 miliardami korun.
Čtěte také
Pamětníci si možná vzpomenou na daňovou Kobru či zaklekávání podnikatelů, akce, za které dodnes ministerstvo platí prohrané soudy.
Reálně se zlepšil výběr daně z přidané hodnoty díky zavedení kontrolního hlášení, což ovšem nepřineslo žádné sta miliardy ale zhruba 10 až 15 miliard korun.
Paradoxem je pak to, že Piráti, kteří se snaží sněmovnou procpat návrh na zvýšení rodičovského příspěvku, chtějí současně ušetřit 15 miliard návratem rodičů do práce díky výstavbě škol a školek.
Odečteme-li výše uvedených 80 až 100 miliard, zůstávají Piráti zhruba na úsporách ostatních stran. Kromě oblíbeného škrtání prolobovaných daňových výjimek, které nakonec nechce zrušit nikdo, nesmí chybět zdanění nezdravé spotřeby či nadnárodních korporací.
Rozpočtový schodek, který se v posledních letech šplhá do naprosto neuvěřitelných výšin mnoha set miliard korun, vznikl poskládáním dobrých úmyslů, které pomohou té či oné skupině lidí či firem.
Teď nastal čas si přiznat, že úkolem státu není financovat všechno a všechny. A výrazně ubrat na výdajích a přidat na příjmech. Což je viditelně cesta, do které se nechce ani pokrokové straně, kterou Piráti kdysi byli.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
