České lithium je nafouknutá bublina, výtěžnost je jen 50 miliard za 20 let, upozorňuje senátor

„Určitě ano. Je povinností státu hlídat si své suroviny a těžba lithia je ve státním zájmu. Druhá otázka je, jak to zpracovávat a komu to bude patřit. A v tom mám velké výhrady k činnosti vlády i postoji ministra,“ deklaruje poslanec Leo Luzar (KSČM).

Čtěte také

iROZHLAS

ČEZ zvažuje v severních Čechách postavit továrnu na lithiové baterie. Těžit chce v oblasti Cínovce

„Nejsem příznivcem těžby lithia v Krušných horách, a to z několika důvodů – technologických i ekologických,“ oponuje senátor Ladislav Kos (Hnutí pro Prahu 11).

Lithium je na Cínovci uloženo v nerostu, který se nazývá cinvaldit a obsahuje zhruba 1,6 % lithia – je ovšem rozptýlený v žulové hornině. Tu je třeba vytěžit, nadrtit a namlít na velikost pod 0,1 mm. Následným chemickým procesem pak vzniká uhličitan lithný.

Ten proces je velice náročný na vodu a energii, je prašný, hlučný a navíc není technologicky zvládnutý. Výroba lithia z cinvalditu je zatím pouze v laboratorních podmínkách.
Ladislav Kos

„Počkejme a uvidíme. Stejně čekáme s těžbou zlata, kterého máme také asi 200 tun, ale jeho těžba je ekologicky náročná. V Jižní Americe a Austrálii je mnohem jednodušší a levnější, naše těžba je ekonomicky nekonkurenceschopná,“ zdůrazňuje Kos.

Čtěte také

Cínovecké ložisko lithia je na Evropu mimořádně velké. Já bych do toho šel, říká geolog

S výstavbou továrny na autobaterie naopak souhlasí. Není prý třeba, abychom potřebné lithium sami těžili, když si ho můžeme dovézt. A pokud jde o hodnotu českého lithia, je to podle Kose nafouknutá bublina.

„V Krušných horách je k vytěžení lithium asi za 100 miliard korun. Plány, které předložili těžaři, počítají s vytěžením za 20 let, tedy 5 miliard korun ročně. Od toho ale musíme odečíst i nějaké náklady,“ uvádí s tím, že reálný zisk by tak mohl být jen asi 50 miliard.

Za české lithium

Luzar připouští, že klíčovým problémem je zpracování rudy, které se provádí pomocí kyselých procesů při vysokých teplotách. Je proto otázkou, jak by dopadlo vyhodnocení vlivu na životní prostředí (EIA).

Dále kritizuje vládu za to, že se stále nepodařilo vypovědět memorandum o spolupráci s australskou společností European Metals Holdings, které v létě 2017 podepsal tehdejší ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD).

„Poplatek za těžbu byl stanoven velmi nízko, nereflektoval vývoj ceny lithia na světovém trhu,“ tvrdí Luzar. Zásadní podle něj vždy bylo to, aby lithiová ruda zůstala v majetku státu. Naopak nikdy nebylo na stole to, že se musí okamžitě začít těžit.

Chceme ty suroviny zachovat v České republice a ne je vozit někam do Austrálie, kde je budou dál zpracovávat v zemích, kterým nevadí ekologické škody.
Leo Luzar

Luzar upozorňuje na to, že spíše než jeho aktuální cena je důležité to, že lithium je strategická surovina. „V době obchodních válek se může ukázat, že vlastnictví takové suroviny je pro zemi střední velikosti obrovská výhoda.“