Cínovecké ložisko lithia je na Evropu mimořádně velké. Já bych do toho šel, říká geolog

Jaromír Starý z České geologické služby
Jaromír Starý z České geologické služby

Těžba lithia v Krušných Horách je znovu ve hře. Po oznámení ministerstva průmyslu brzy začne průzkum australské European Metals Holdings (EMH) ve spolupráci s ČEZ. Jen za dva dny nadšení zchladlo, protože podle ministerstva životního prostředí nemají zatím jeho souhlas (se stanovením dobývacího prostoru).

Lukáš Kovanda: Lithium nikdy náhodě neponecháme. Nech si to všichni zapamatují

Andrej Babiš

Vláda premiéra Babiše si cínovecké lithium vzít nenechá. Nikdy. Ať si to všichni zapamatují. Tak lze číst nejnovější krok společnosti ČEZ, kterou stát většinově ovládá. ČEZ se totiž zapojuje do průzkumu možnosti těžby lithia na Cínovci.

Podle geologa a vedoucího odboru nerostných surovin České geologické služby Jaromíra Starého by Česko nemělo váhat.

„Kdyby se mě někdo zeptal, tak bych odpověděl: pojďme do toho. Lithium tam je a jeho největší problém je nižší stupeň prozkoumanosti finalizace možného výsledného produktu. Tedy lithium karbonátu nebo jiné sloučeniny, která pak slouží v průmyslu nebo při výrobě baterií,“ říká v Interview Plus.

Co se změnilo? Ještě před dvěma lety ČEZ tvrdil, že se do těžby lithia nezapojí a „není to náš byznys, který bychom chtěli rozvíjet,“ tvrdil tehdy mluvčí firmy. „Změnila se politická scéna, geologické podloží se tedy určitě nezměnilo,“ odpovídá geolog Starý.

„Všechno je jinak. Protože ve světě spotřeba lithia roste neustále… V době, kdy se k tomu ČEZ vyjádřil poprvé, začaly ceny suroviny hodně růst. Dnes se stabilizovaly, ale pořád jsou vyšší než před dvěma, třemi lety. Proto si myslím, že ČEZ změnil docela flexibilně názor. Na tom nevidím nic špatného,“ upřesňuje.

O lithiu víme už od 50. let

Lithium znovu na scéně. Proč se ČEZ zajímá o těžbu na Cínovci?

Analytička Jana Klímová

Energetická skupina ČEZ má zájem o těžbu lithia u Cínovce. A to přesto, že ji ještě před dvěma roky vylučovala. Proč firma změnila názor na strategickou surovinu, kolem níž se před posledními parlamentními volbami v roce 2017 rozpoutalo politické zemětřesení? A co příběh lithia vypovídá o tom, jak funguje česká politika? Odpovídá analytička ČRo Jana Klímová.

Tvrzení, že na Cínovci lithium je, vychází z dlouhodobých znalostí geologické stavby a pak i výsledků průzkumů, které v lokalitě probíhají už od roku 1955. „Tehdy tam probíhal kontinuální průzkum, a to až do roku 1990, kdy byla těžba ukončena. Další etapa průzkumu přišla po roce 2010, kdy se do toho vložila firma Geomet, majetek australské EMH.“

Ložisková hornina je občas uložena i hluboko v zemi, o to složitější je pak lithium dostat. Ložisko u Cínovce v jedné části vychází až na povrch, což je jeho severní část přímo pod městečkem Cínovec, a postupně (směrem na jih) se zanořuje pod povrch pod horninu, která tvoří jakýsi obal. „To je teplický křemenný porfyr, který už užitkové minerály ani neobsahuje a který se tam noří až do hloubky kolem 450 metrů.“

Geolog Starý vidí problém v obsahu minerálu a jeho koncentraci v celé rudě, která je nízká. „0,2–0,4 % lithia je velice nízká koncentrace a právě proto musí projít obohacováním, získáváním koncentrátu materiálu a ten se pak ještě hutní, až z toho vzniká sloučenina, která je prodejná.“

Soukromá společnost začala odkrývat výsypku na Cínovci. Chce ji přetěžit a získat tak lithium

Lithium

Dělníci začali na Cínovci na Teplicku odkrývat část výsypky bývalého dolu. Společnost Cínovecká deponie chce odpad po těžbě cínu a wolframu přetěžit a získat tak lithium. Tento kov se používá například pro výrobu baterií. Jeho samotná těžba ale zatím nezačne. Chybí totiž továrna, která by lithium zpracovala.

Přes takto malé hodnoty a složitost celého „výrobního“ procesu má ale lithium pořád cenu těžit. „Nalezišť totiž není ve světě tolik, natož pak v Evropě, která se někdy před 25 lety rozhodla rezignovat na těžbu vlastních nerostných surovin a dnes na to doplácí,“ odpovídá.

Je to mimořádné

Krušnohorské ložisko je tak v tomto srovnání „velkým ale i chudým nalezištěm, protože ruda má nízké obsahy užitkových složek (lithia, ale i cínu a wolframu). Srovnatelné je snad jen se srbským Jadarem (nedaleko města Loznica). Ostatní evropská ložiska jsou sice bohatší, ale natolik malá, že je otázkou, jestli budou těžitelná. Velikostí se ale s našim Cínovcem rovnat nemohou.“ Ta ostatní najdete třeba ve Španělsku, Rakousku, Finsku nebo Portugalsku.   

Lithium má podle geologa velmi mnohostranné využití, od dobíjecích baterek až po velkokapacitní úložiště přebytků vyrobené energie, které je zatím hlavně v teoretické rovině. „Ale lithium se používá i do všech baterek, které se nedobíjejí. Taky v keramickém nebo sklářském průmyslu, kde dokáže dobře eliminovat tepelné šoky. Takže se osvědčilo u výroby zubních náhrad,“ dodává.

Víc si poslechněte v audiozáznamu Interview Plus Jana Bumby.

Spustit audio

Související