Čím víc zkoumáme pobyt člověka v kosmu, tím víc problémů vidíme, tvrdí spisovatel

„Evropa si musí vyzkoušet přistání na Marsu,“ vysvětluje hlavní motivaci evropských snah spisovatel a publicista Pavel Toufar.

Ten připomněl, že evropské agentuře se už jednou nedařilo se sondou Beagle. „A tak to zkoušejí znova, s novou sondou a s novou koncepcí přistání.“

„Nečekejme, že až sonda přistane na Marsu, tak uvidíme ty úchvatné záběry, jaké třeba vysílá vozítko Curiosity nebo Opportunity,“ upozorňuje novinář.

Podle něj to ale neplatí pro družicovou část sondy. „Ta by měla být navedena na oběžnou dráhu kolem Marsu, kde bude zkoumat nejen povrch a geofyziku planety, ale i atmosféru s ohledem na výzkum metanu.“

„To je problému Marsu, kdy se v atmosféře objevuje a zase mizí metan. Metan je jednou z podmínek pro vytvoření života, a to je u Marsu velmi zajímavé,“ připomíná Toufar.

Na evropském projektu se také podílelo Rusko. „To dodalo raketu, která byla levnější než kterékoli jiné rakety. Byl to Proton, který má trochu problémy. Ruské Protony mají v národním programu poměrně časté závady, modely pro komerční lety jsou ale spolehlivé.“

Člověk na Marsu? Spousta neznámých

A co člověk, dostane se brzy na Mars? Překážek na cestě k rudé planetě je několik. „Velkým nebezpečím a velkou překážkou při cestě na Mars není ani tak soužití posádky nebo jiné problémy, ale vysoké dávky radiace po dlouhou dobu. Ty mohou způsobit takové rozsáhlé změny v lidském organismu, že možná kosmonauti přiletí k Marsu ve velice špatném zdravotním stavu.“

„Všechno to směřuje k jedné věci: v roce 2018 by se Evropa chtěla pokusit o vyslání svého průzkumného vozidla na Mars, proto si musí vyzkoušet techniku přistání."

Dalším problémem, kterému bude muset čelit posádka, bude snížená imunita díky změněným denním a nočním rytmům, tedy střídání světla a tmy.

Také proto letí k Mezinárodní vesmírné stanici ISS náklad se dvěma aparaturami. „Jedna zkoumá právě cirkadiánní rytmy, kdy se budou měnit intenzity světla působící na posádku a bude se sledovat, jak to ovlivňuje její zdravotní a psychický stav,“ říká novinář.

„Další zařízení bude měřit dávky radiace, které, i když na oběžné dráze budou jiné, než na cestě k Marsu, jsou velmi důležité. Čím více zkoumáme člověka v kosmu, a čim více o něm víme, tím více se vynořuje problémů,“ uzavírá Pavel Toufar.