Cílem ruského zasahování do voleb je znejistit voliče a narušit důvěru v americkou demokracii, myslí si amerikanista Lepš

„Tento výrok má opět zjevně – protože byl pronesen těsně před volbami – lidi znejistit, což je přesně cíl ruského zasahování. Nejde jen o pomoc nějakému kandidátovi nebo straně, ale o znejistění obyvatel, a tím narušení důvěry v americkou demokracii. Tak je potřeba ten výrok i chápat,“ dodává v pořadu Téma dne.

Volby se budou rozhodovat ve třech až šesti státech.
Jakub Lepš

Pro Spojené státy je úterý 8. listopadu volební den. Rozhoduje se o tom, jestli demokraté prezidenta Joea Bidena ztratí většinu v obou komorách parlamentu, nebo uhájí alespoň většinu v Senátu.

Čtěte také

Libor Dvořák: Jaký byl skutečný vliv Ruska na americké volby?

„Troufnu si říct, že Senát je důležitější a rozhodovat se bude hlavně ve třech až šesti státech, kde se volí jedna třetina. Senát má sto senátorů a změní se jich něco přes 30,“ popisuje Lepš.

Hlavní pozornost tak podle amerikanisty bude upřena na státy Nevada, Arizona, New Hampshire a Wisconsin.

„V případě Sněmovny reprezentantů, která má 435 členů, se počítá, že se bude rozhodovat ve zhruba 30 distriktech. Demokraté by podle odhadů mohli zvítězit v téměř 200 případech a republikáni už teď mají přes 200 okrsků, kde jejich kandidát vede,“ vypočítává amerikanista.

Demokraté moc šancí nemají

Pavel Novák, zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu v USA, shrnuje průzkumy veřejného mínění, které se samozřejmě mohou mýlit.

Republikáni mají 84procentní pravděpodobnost získat většinu ve Sněmovně reprezentantů a 58procentní šanci ovládnout Senát.
Pavel Novák

„Zatím nám docela spolehlivá analýza webu FiveThirtyEight, která se řadu let zabývá předvolebními průzkumy, říká, že republikáni mají 84procentní pravděpodobnost získat ve Sněmovně reprezentantů většinu a 58procentní šanci ovládnout i Senát. Takže by mohli nakonec mít obě komory parlamentu.“

Čtěte také

Když bude kandidovat Trump, půjde do toho i Biden. Je to pro oba challenge a souboj eg, myslí si americká zpravodajka Ciglerová

„V dějinách to většinou bývalo tak, že v polovině prvního mandátu prezidenta jeho strana ztrácela kontrolu nad parlamentem, což bude letos možná dost podobné. Ostatně i průzkum deníku The New York Times říká, že Bidenovi dnes věří 39 procent Američanů, což je dost málo a odrazí se to možná i na ochotě lidí volit kandidáty Demokratické strany,“ hodnotí zpravodaj.

Ztráta podpory Kongresu může pro prezidenta Bidena znamenat, že nebude mít dost hlasů na prosazení svých návrhů v sociální oblasti nebo na zavedení opatření proti změnám klimatu. V ohrožení by mohla být i ochrana svobody rozhodování žen o interrupcích.

„Mohl by na federální úrovni uzákonit právo na umělé přerušení těhotenství, protože záruka této svobody zmizela v červnu, kdy Nejvyšší soud Spojených států zrušil precedenční rozsudek ze 70. let.“

„Bez Kongresu sice nic neprosadí, ale také může jeho návrhy vetovat. Na druhou stranu – Sněmovna reprezentantů by mohla iniciovat impeachment, to znamená ústavní žalobu jak na Bidena, tak na jeho ministry například za špatnou ochranu jižních hranic s Mexikem,“ dodává Novák.

Celé Téma dne Šárky Fenykové najdete v audiozáznamu.