Libor Dvořák: Jaký byl skutečný vliv Ruska na americké volby?

Po celé čtyři roky Trumpova prezidentství o ruském vměšování do amerického volebního procesu, a kontaktech štábu příští hlavy státu s vysokými ruskými činiteli, mluvili málem všichni američtí politici.

Čtěte také

Americké prezidentské volby se blíží a ruští hackeři jsou opět aktivní, všímá si The New York Times

Tento pojem zkrátka v americké politice spolehlivě zakořenil, a od Rusů se v USA i letos očekávalo totéž. Jenže tentokrát se nic takového nestalo – a i kdyby snad ano, bylo by to zřejmě tak nedůležité, že by to v povolební řeži mezi oběma kandidáty tak jako tak beznadějně zaniklo.

Nad tím, jaký skutečný vliv na výsledek amerických prezidentských voleb v roce 2016 měly ruské zásahy do dění před nimi, se pokouší odpovědět například ruský mediální analytik Vasilij Gatov, který působí na státní univerzitě v Jižní Karolině.

Klade si dvě otázky: byli jsme před čtyřmi lety svědky ruských hackerských zásahů do předvolebních procesů? Gatov odpovídá „ano“ a připomíná dvě notoricky známé epizody, jako nabouranou elektronickou poštu šéfa předvolební kampaně Hillary Clintonové, Johna Podesty a pokusy přímo ovlivnit hlasování prostřednictvím sociálních sítí.

Kreml si nakonec umyl ruce

Jenže když se ve druhé otázce Gatov táže, jestli tyto útoky, zahájené dokonce už rok před volbami a usilující o diskreditaci demokratické kandidátky, byly efektivní, sám si odpovídá „ne!“.

Čtěte také

Jefim Fištejn: Americké primárky jako další příležitost pro hackery

Podle jeho názoru snad mohly mít jistý vliv na názory voličů tradičně váhavých států, ale jinak se argumentace ruských trollů nijak významně nelišila od toho, co předváděla protrumpovská média typu TV Fox News.

Hlavním důvodem Clintonové prohry byla už volba kandidáta Demokratické strany, která padla právě na Hillary. A pak také její ne zcela šťastné mediální vystupování – o razantní Trumpově kampani ani nemluvě.

Právě proto se letos Moskva rozhodla do podobných akcí s nejasným výsledkem své síly nenasazovat. A raději vše pozorovat z bezpečí pomyslných zákopů.

Putin je v Americe zřejmě právem považován za muže, který hackerské útoky na USA před čtyřmi lety nařídil. Tentokrát ale chápal, že Trump může své druhé volby prohrát, a tak patrně nechtěl vytvářet podnět pro další utužení americké sankční politiky proti své zemi.

Libor Dvořák|foto:Věra Luptáková,Český rozhlas

A tak si Kreml nakonec umyl ruce a nechal americké prezidentské volby takříkajíc na pokoji. Zřejmě i v Moskvě už si uvědomují, že v čele USA je pro ni lepší srozumitelný, byť nepohodlný Biden, než nepředvídatelný, nedůsledný a rovněž nepohodlný Trump – od kterého si Rusko tolik slibovalo. Jenže se nakonec ničeho nedočkalo.

Autor je komentátor Českého rozhlasu