Chřipka je větší zabiják než koronavirus. Doufám, že se lidé nechají očkovat, říká epidemiolog Maďar

9. březen 2020

Koronavirus má na svědomí celosvětově tisíce obětí a další přibývají. Několikanásobně více lidí se ale už uzdravilo. Jak se bude virus dále šířit a daří se najít účinné léky či vakcíny? Hostem Leonarda Plus je Rastislav Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

„Léčba koronavirové infekce je v podstatě podobná léčbě chřipky. Mírné příznaky nepotřebují žádnou zásadní léčbu kromě domácí izolace a stačí symptomatická léčba,“ uvádí epidemiolog.

Čtěte také

Také středně těžce nemocní dostávají symptomatickou léčbu, pokud nejde o vysoce rizikovou skupinu, kde hrozí, že upadnou do těžšího stavu.

„Hlavní léčba se tedy zaměřuje na ty, kteří mají tak těžký zápal plic, že jsou dušní, klesá jim saturace krve kyslíkem, orgány nejsou zásobeny krví a mohlo by dojít k srdečnímu selhání,“ popisuje Maďar.

Kromě náhrady funkce plic mechanickou ventilací se zkoušejí i jiné metody léčby. „V Rakousku zkoušejí používat enzymy, které zabraňují dalšímu množení viru v těle. V Thajsku do tohoto koktejlu zamíchali i lék na léčení chřipky Rendesivir.“

V hledáčku vědců jsou také antivirotika používaná k léčbě HIV. „Mimochodem, ty nedokážou dostat vir z těla, ale zastaví jeho množení.“

Afrika o případech možná neví

Světová zdravotnická organizace vyhlásila kvůli koronaviru globální stav zdravotní nouze a Maďar to vítá. „Svět to jednak očekával..., ale jde hlavně o snahu ochránit chudší rozvojové země.“

Čtěte také

„Máte 80 tisíc studentů z Afriky, kteří studují v Číně. Máte desítky tisíc čínských firem aktivních v Africe,“ připomíná lékař.

Kdyby se koronavirus dostal do chudých zemí subsaharské Afriky, zvlášť tam, kde probíhá občanská válka, mohla by být vyšší úmrtnost, protože by byl paralyzován tamní lékařský systém.

Velká hrozba koronaviru je přímá i nepřímá... I ebola de facto zabíjela více lidí nepřímo. Měla asi 11 tisíc přímých obětí, ale těch nepřímých mohlo být i desetinásobně víc... V momentě, kdy se nemocnice zavřou, nebo se všechna oddělení změní na izolační jednotky, tak lidé s jinými diagnózami nemají kam jít.
Rastislav Maďar

Případy nákazy koronavirem přibývají i v Africe, ale podle statistik jich není mnoho. „To může být také tím, že nejsou schopni to zachytit. Když do Afriky jezdíme na mise, tak tam vidím, že nemají systém.“

„Takže může skutečně dojít ke vzniku chronického dlouhodobého ohniska, a pak bychom se museli bavit o tom, jestli tu kterou zemi vyhlásit za no-go zónu, tedy vůbec tam necestovat.“

Podobná situace je podle Maďara také v Íránu. „Ten vykazuje velký počet úmrtí na počet zachycených případů. Smrtnost čili letalita bude ale podobná jako všude.“

V Íránu by měli mít o tisíc případů zachycených infikovaných na počet úmrtí víc, ale nemají. To znamená, že se jim tam někde toulá přes tisíc lidí, kteří jsou infekční a roznášejí tuto nemoc.
Rastislav Maďar

Koronavirus zmírňuje dopady chřipkové sezóny

„Určitá panika kolem koronavirové infekce přispěla k tomu, že letos máme trochu mírnější chřipkovou sezónu,“ odhaduje epidemiolog.

Čtěte také

Lidé se více vyhýbali kašlajícím a kýchajícím lidem, chránili si dýchací cesty, dezinfikovali si ruce a dělali další opatření, čímž snížili riziko přenosu dalších respiračních nákaz.

Lékař doufá, že koronavirová epidemie pomůže zvýšit proočkovanost proti chřipce. „U té stále platí, že je mnohem větší zabiják z hlediska počtu obětí. Tuto sezónu už mluvíme o nízkých desítkách mrtvých a loni bylo mrtvých téměř 200.“

„Doufám, že vše povede k tomu, že se na podzim všichni lidé, kteří se dnes bojí koronaviru, nechají očkovat, aby se chránili před nákazou, která je velmi podobná,“ uzavírá Rastislav Maďar.

Poslechněte si celé Leonardo Plus! S epidemiologem Rastislavem Maďarem mluvila Andrea Skalická.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.