Čeští vědci našli cestu, jak vypěstovat odolnější druhy jetele. Vyčetli to z jeho genomu
Tuzemští vědci si připsali nový úspěch ve výzkumu dědičné informace jetele. Dva roky analyzovali genetickou informaci téměř čtyř stovek typů jetele lučního a nalezli vazbu mezi určitými oblastmi jeho DNA a vyšším výnosem. Mohly by tak vzniknout výnosnější i odolnější odrůdy této rostliny.
„Průlom spočívá především v tom, že se nám podařilo v rámci širokého konsorcia jako prvním na světě sekvenovat několik původů jetele lučního – takže dnes máme kompletní genetickou informaci,“ shrnuje Jan Nedělník ze společnosti Zemědělský výzkum Troubsko, která se na výzkumu podílela.
Čtěte také
V kompletní DNA nyní vědci mohou hledat markery – značky, které jsou schopné reprezentovat nějaký znak pro vlastnosti, které lze správným křížením posílit. Bude tak snazší vyšlechtit kvalitnější odrůdy.
„Šlechtitelé chtějí šlechtit odrůdy, které budou výkonnější, kvalitnější a budou mít resistenci vůči patogenním činitelům,“ objasňuje přínos výzkumu Nedělník.
Vrátit jetel na česká pole
Troubské výzkumné zařízení spolupracovalo s olomouckým Ústavem experimentální botaniky Akademie věd, který už má na kontě například rozluštění genomu pšenice. Práci s jejich daty v podobě několika set milionů písmen genetického kódu měl na starosti Oldřich Trněný:
„Získali jsme celé kompletní genomy u několika set rostlin. Porovnáním sekvencí těchto původů dokážeme hledat určité markery,“ vysvětluje s tím, že práce je to zdlouhavá a vědci se neobejdou bez výpočetní techniky.
Čtěte také
„Jsou to hodiny a hodiny sezení u počítačů. Je potřeba poměrně velký počítačový výkon, takže se spolupracuje i s dostupnými metacentry. Nejvíc času zabere optimalizace celého kódu a pak se to počítá několik týdnů,“ dodává Trněný.
Jetel je po vojtěšce celosvětově druhou nejpoužívanější pícninou, tedy rostlinou určenou hlavně jako krmivo pro hospodářská zvířata. „Je nesmírně významný především pro dojnice,“ upozorňuje Jan Nedělník.
Česká republika se dnes navíc potýká s úzkými osevními sledy, připomíná. „Rádi bychom jetel na česká pole vrátili. Je to kvalitní krmivo a velmi dobrá předplodina, protože zanechává na poli dusík a poměrně vysoký poměr organické hmoty v půdě.“
Poslechněte si celou reportáž Ondřeje Ševčíka.
Související
-
Kde všude se využívá technické konopí? Hvězda ekologického zemědělství má i léčivé účinky
Cannabis sativa neboli technické konopí má široké využití. Kromě medicíny se upotřebí také v zemědělství, stavitelství, potravinářství nebo textilním průmyslu.
-
Zemědělství je u nás přes dvacet let dehonestováno, říká farmář Janovský
Kvůli koronaviru zůstal na jaře zemědělec Jan Janovský na celé hospodářství sám. Pokud by se měla situace opakovat i během sklizně, znamenalo by to pro něj velké problémy.
-
V půdě je dnes vyšší množství pesticidů než před rokem 1989, upozorňuje hydrogeolog Datel
Podle hydrogeologa Josefa Datla patří Česko mezi evropské státy, kde zatím nejsou problémy s vodními zdroji. Neplatí to ale v celé zemi, upozorňuje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
