Čeští vědci jsou na stopě účinnější léčby chronické lymfatické leukémie

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Lymfocyt

Jaké jsou novinky v oblasti výzkumu hematoonkologie? A jaké úspěchy na tomto poli zaznamenali čeští vědci? Hostem Magazínu Leonardo byl Marek Mráz ze Středoevropského technologického institutu (CEITEC) a Fakultní nemocnice v Brně.

„Chronická lymfatická leukémie je nejčastější leukémie dospělého věku,“ uvedl vědec. „Vzniká maligní transformací B-lymfocytů.

Tyto buňky jsou za normálních okolností zodpovědné za produkci protilátek a ochranu organismu proti infekci. „Může se ale stát, že právě tyto buňky dají vzniknout nějakému typu leukémie.“


Mrázův tým onemocnění leukémií studuje z mnoha důvodů. „Pacienti s tímto onemocněním mají velmi variabilní prognózu. Někteří z nich mají onemocnění, které se chová velice mírně a nikdy nepotřebují léčbu, což je zhruba jedna třetina pacientů Pak ale existuje skupina pacientů, u nichž se onemocnění chová velmi agresivně, a i přes intenzivní léčbu může končit smrtí."

Mráze a jeho tým zajímá, co stojí za agresivitou choroby. „Chceme pochopit biologii tohoto procesu a případně ji aplikovat v léčbě pacientů.“

Existují dva typy leukémie: chronické a akutní. „U chronických buňky onu schopnost plnit svou původní funkci neztrácejí, a dělí se o něco pomaleji. U akutních leukémií se ale množí, a dělí extrémně rychle.“

„Právě u chronické lymfatické leukémie si myslíme, že spíš než nějaká mutace je příčinou nesprávné zapnutí tohoto programu ochrany organismu. Specificky nás zajímá konkrétní terapie, která je zaměřena právě na inhibici signalizace přes B-buněčný receptor, přes povrchový imunoglobulin.“


Specifická vlastnost B-lymfocytů je se velmi aktivně dělit v momentě, kdy se potkají například s bakterií, díky čemuž nás chrání proti infekcím. Tato „dráha“ se ale může u lymfocytů zapnout nesprávně, což potom může vést ke vzniku leukémie.

Mrázův tým hledá způsoby, jak tuto signalizaci efektivně inhibovat, tedy zabránit jí. „V klinické praxi jsou léky, které to dělají. My bychom rádi zjistili, jak kombinovat tento typ léků s jinými, abychom dosáhli maximálního terapeutického benefitu pro pacienta.“

Jakými výsledky se zatím může brněnský tým vědců pochlubit? „V loňském roce jsme například popsali, jak je regulována hladina jedné povrchové molekuly CD20 na maligních B-lymfocytech.“

„Celých 20 let se používá terapie zaměřená proti této molekule, ale nikdo dosud nevěděl, jak je hladina této molekuly regulována a ani se neví, jaká je její funkce. Nám se podařilo objasnit, jak je hladina této molekuly regulována, a teď pracujeme i na tom, jaká je její fyziologická a patologická funkce,“ shrnul české badatelské úspěchy na poli hematoonkologie Marek Mráz.