Českým médiím bych dal trojku až čtyřku, koronakrizi nezvládla dobře, míní expert Josef Šlerka

„Minulý týden vyšla zpráva Media Pluralism Monitor, kterou si nechává vypracovávat Evropská unie. Česká republika v ní naprosto propadla v kritériu koncentrace mediálního majetku, hůř než my jsou na tom jen Rumunsko, Bulharsko a Litva. A je tam taky vidět, že už začíná ten trend přelévání byznysově-mocenského vlivu do editoriálů jednotlivých médií,“ shrnuje Šlerka s odkazem na komentář sociologa Václava Štětky.

Z hlediska byznysově-mocenského vlivu na editoriály médií patří Česko do takzvané žluté zóny. „Pádu do červené zabraňuje jen to, že stát se tady zatím pořád ještě otevřeně nemotá do veřejnoprávních médií. To se nám ale může velice rychle stát,“ upozorňuje host Barbory Tachecí.

Pokud by měl Šlerka oznámkovat fungování českých médií v době koronavirové krize, dal by jim trojku až čtyřku. „Mainstreamová a veřejnoprávní média to nezvládla úplně dobře. Veřejnoprávní média a zejména Česká televize se změnila ve spotřebitelský servis a vysílače tiskovek bez toho, že by byla schopná jít a kontrolovat kroky vlády,“ hodnotí.

Daleko zajímavější začíná být dívat se na to, o čem se ve velkých médiích nepíše, než kriticky se stavět k tomu, co se tam píše.
Josef Šlerka

Média měla podle experta mnohem více hodnotit výsledky vládních proklamací, přinášet více informací o přístupech v zahraničí a ty pak srovnávat s těmi, které se volí u nás.

„Měla by u jednotlivých opatření vyhodnocovat kupříkladu to, jakým způsobem to bude mít vliv na velký byznys velkých vlastníků,“ dodává s poukazem na zvažovanou dvoumiliardovou dotaci pro sdělovací prostředky. Kampaň měla podle vyjádření vlády podpořit domácí cestovní ruch, podle Šlerky by ale šlo o dotaci pro tuzemské oligarchy.

„Voliči to Pražákům spočítají“

Šlerka má za to, že aktuálně zažíváme rozpad veřejného povědomí. Příjemci zpráv se nebezpečně rozfragmentovali po jednotlivých serverech a klesají podíly jednoho konkrétního média, říká.

„U nás je největší problém médií v tuto chvíli hledání vlastní identity. Část sdělovacích prostředků je vlastněná oligarchy a neví, jestli zítra bude moct být taková, jaká byla. Dalším z problémů je, že média jsou neuvěřitelně pragocentrická. Tváříme se, že Česká republika je Praha, čímž regiony dost štveme. A oni to pak těm Pražákům ve volbách spočítají,“ varuje.

Chytrý antikomunismus? Dnes to nejde

Šlerka by na místě děkana Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michala Pullmanna vyvěsil na budovu školy plakát k výročí zinscenovaného procesu s Miladou Horákovou. Ta byla před 70 lety komunistickým režimem odsouzena k smrti. Děkan Pullmann ale plakát nevyvěsil.

Čtěte také

Totalita nestála na bodácích, občané tu hru hráli, hodnotí dobu komunismu děkan Pullmann

„Nemám problém se připojit k té antikomunistické výpovědi. Ale rozumím i Michalu Pullmannovi, proč se nechtěl podílet na rétorické hře, která je s tím spojená,“ hodnotí Šlerka.

„Ďáblův advokát ve mně říká, že zveřejnění toho billboardu je kromě konstatování historického faktu také nějakou výpovědí o politické pozici, kterou zaujímám uvnitř současné debaty,“ vysvětluje.

Opakuje ale, že on sám by se k takzvanému primitivního antikomunismu přihlásil, a to zvlášť v kontextu české politiky. Termín „primitivní antikomunismus“ ostatně používá podle svých slov ironicky právě v této souvislosti.

Komunistická strana v českém prostředí je blíž spíš fašistické Itálii.
Josef Šlerka

„Ve společnosti, ve které se teď nacházíme, neumím být chytře antikomunistický, protože nemám v komunistické straně partnera k debatě. Jestliže proti vám institucionálně stojí Josef Skála a Vojtěch Filip, tak se žádná debata vést nedá,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Josefem Šlerkou. Mluvili také o politickém směřování českých vysokých škol a o hnutí nové levice v USA a extrémních výrocích.