Český ležák je nejlepší pivo, ale ještě máme daleko k prosazení se ve světovém měřítku, říká ředitel Budvaru
Na jaře to budou rovné dva roky, co se novým ředitelem národního podniku Budějovický Budvar stal Petr Dvořák. V pivovarském oboru byl už i dříve a ve výběrovém řízení mu nepochybně pomohlo i to, že byl mezinárodním šéfem marketingu značky Pilsner Urquell.
„Budějovický budvar je nepřehlédnutelná ikona a navíc se ta pozice v průběhu výběrového řízení stávala čím dál tím zajímavější,“ vzpomíná Dvořák.
Kvalita i hořkost z Česka
Když nastupoval, tak si jako svůj cíl dal vybudovat z českého ležáku samostatnou kategorii, přestože český ležák dal jméno celé skupině piv – pivům plzeňského typu, spodně kvašeným, dobře pitelným, vyznačujícím se řízem a hořkostí.
„Jsme na dobré cestě, ale ještě máme daleko k tomu, abychom se ze světového měřítka prosadili. Podle mě je český ležák svým charakterem nejlepší pivo na světě tím, že umí zkombinovat vysokou pitelnost a má silné tělo. Ale řečí čísel má podíl na světovém trhu 0,15–0,2 %.“ I proto si dal Dvořák za cíl, aby hrál Budvar roli vlajkonoše a tvůrce image českého piva ve světě.
Pro Budvar je proto klíčový export. „Velmi zajímavě se rozvíjí asijské země a téměř ve všech západních je renesance řemeslných nebo craft piv. Tady má Budvar a české pivo určitě co říci, protože máme úžasnou kvalitu piva,“ vysvětluje Dvořák, který připomíná, že Budvar byl založen jako exportní pivovar. Renesance kvalitního piva na evropském trhu nejen zvedá zájem o řemeslné pivo, ale také inspiruje.
„Přemýšlíme o tom, jaké chuťové tóny v pivu jsou, a rozvíjíme naše portfolio, abychom byli zajímaví pro gastrosegment a právě na trh uvádíme Budvar 33.“ Název je odvozen od 33 mezinárodních jednotek hořkosti a je tedy jinak hořký než ležák, který známe. „Hořkost je daná žateckým chmelem Agnus, který má výraznější chuť. Na vyvážení této hořkosti pak používáme také typ sladu Crystal, který pochází z Anglie a používal se tradičně na piva typu ale.
Vrátit pití do hospod
Roční spotřeba piva je v Česku kolem 140 litrů na osobu (včetně kojenců a abstinentů). Celkem se u nás vypije přibližně 16 milionů hektolitrů piva za rok. Přesto si pivovary stěžují, že Češi méně chodí na čepované pivo a více pijí doma, a také více z plastu a plechovek.
„Bez dobré značky nejste v hospodách a bez toho nemáte dobrou značku. V hospodách se tvoří názor na pivo, tam se o pivu diskutuje a pivovary tento trend sledují s obavami,“ říká Petr Dvořák, podle kterého se pivovary snaží podpořit pivo v gastronomii, třeba právě Budvarem 33.
Budvar sice má státní vlastnictví, ale musí fungovat jako komerční organizace. „Pohybujeme se totiž ve vysoce konkurenčním prostředí,“ upozorňuje Petr Dvořák. Ten se pravidelně schází s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem, se kterým spíše diskutuje strategii Budvaru.
A podniku se pod jeho vedením daří, protože v roce 2018 dosáhl historicky rekordních tržeb za pivo ve výši 2,569 miliardy korun. „Souvisí to i s naší strategií, kdy se chceme soustředit především na prémiové pivo,“ dodává ředitel národního podniku Budějovický Budvar.
Pořad je součástí série o úspěšných československých byznysových projektech. Další postupně najdete ZDE >>
Související
-
Deset let od začátku globální ekonomické krize: změnila trh práce i české pivo
Pro generaci mileniálů už v práci nejsou důležité jen peníze, ale i její smysluplnost. Přecházíme k zakázkové ekonomice a přibývá lidí pracujících na hraně švarcsystému.
-
Proč je naše pivo pořád to nejlepší na světě?
Češi mají pocit, že jsou národem pivařů. Specialitou je i pro Belgičany. Češi ale pomalu přestávají pivo pít. Přesto je podle belgického odborníka to naše pořád nejlepší.
-
Belgičtí mniši chtějí oživit legendární středověké pivo. Kvůli neodbytným turistům
Staletou tradici vaření piva v grimbergenském opatství ukončili francouzští revolucionáři. Teď už jen najít původní recept.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.