Nestačí nám udělat dobrý produkt. Chceme z něj mít i dobrý pocit, říká majitel Kofoly Samaras

Kofola už není pouze ona hnědá limonáda, která před téměř 60 lety vznikla v tehdejším Československu jako náhražka kapitalistické Coca Coly. Portfolio se rozšířilo o další nápoje, a nejen o ně.

„Stále jsou to hlavně nápoje, i když jsme zabrousili do segmentu jídla, přes Ugo tedy k salátům, polévkám a podobně. Je to pro nás zcela nová cesta a možná dobrodružnější, než jsme čekali. Ale neuhneme z ní, protože nás to baví a baví to i ty lidi, kteří to dělají,“ říká hlavní majitel Kofoly Jannis Samaras, který byl hostem Řečí peněz Petra Šimůnka.

Kofola je v Česku fakticky synonymem pro tradiční československou značku, která se dokázala z úplného dna zvednout zpátky na vrchol|foto: Fotobanka Profimedia

Láska a odpovědnost

Kofola je také známa sloganem: „Když ji miluješ, není co řešit.“ Jannis Samaras potvrzuje, že i jeho hodnocení úspěšnosti firmy není založeno na stabilním zhruba sedmimiliardovém ročním obratu a miliardovém provozním zisku EBITDA, který jeho společnost posledních letech generuje, ale spíše na pocitu, který z odvedené práce má.

„Peníze jsou pro nás spíš nutné oběživo, které potřebujeme k životu, abychom mohli dále pracovat a ze zisku dál multiplikovat. Ale byznys chápeme tak, že když ho děláme rádi, tak ho děláme dobře a lidé nám za to zaplatí.“

Samozřejmě i Kofoly se dotýká trend zdravého životního stylu, který v nápojářství představuje především boj proti vysokému obsahu cukru v limonádách. Jannis Samaras upozorňuje, že často dochází ke zjednodušování, které je spíše na škodu.

Výrobní linka Kofoly|foto: Kofola

Kofola a zdravý životní styl

Trend zdravého životního stylu považuje za prospěšný, což ale prý pro každého znamená něco jiného. „Zdravě se stravovat a zdravě žít. Zdraví začíná v psychice a může být daleko horší stresovat se bláznivým držením diet. Důležité je se cítit dobře,“ říká majitel Kofoly, která podle něj tak může zapadat i do zdravého životního stylu.

„Otevřeně říkáme, že dietní verze kofoly nenabízíme. Většinou nikdo nepije jenom jeden nápoj a přes den prochází různými fázemi. A když nemá chuť na kofolu, tak si může dát vodu. Nejdůležitější je, ať si každý zachová svobodu a zdravý rozum.“

Jannis Samaras cítí, že se za poslední dekády změnili konzumenti, kteří se k sobě začínají chovat zodpovědněji. Lidé podle něj více přemýšlejí a to vede ke zdravějším a zodpovědnějším rozhodnutím. A tak se snaží přemýšlet i v Kofole.

„Zase to vychází od lidí ve firmě, kteří sami přemýšlejí o tom, jak být ekologičtější. Firma prostě přemýšlí podle toho, jak přemýšlejí její lidé. Už nám nestačí udělat dobrý produkt, ale chceme z něj a z naší práce mít dobrý pocit,“ zdůrazňuje Jannis Samaras opět emotivní stránku byznysu. Kofola postupuje po malých krůčkách, jako je třeba to, že jejich kamiony jezdí na CNG.  

Kofola zelená

V otázce recyklovaných nebo zálohovaných lahví Kofola čeká na jasné rozhodnutí, která cesta je výhodnější. V Česku totiž velmi dobře funguje systém tříděného odpadu. „Kdybychom byli v zemi, kde se netřídí, tak záloha je jasně nejrychlejší a efektivní krok, který stáhne vysoké procento použitých lahví z trhu.“

Kofolu vyvinuli farmaceuti jako náhražku americké coly. Recept zůstává tajný

Receptura na evergreen mezi tuzemskými nealkoholickými nápoji se zrodila v roce 1959. Magickou formuli pro sirup, který dostal název Kofo a měl být domácí alternativou ke kapitalistickým kolovým nápojům, vyvinul tým docenta Zdeňka Blažka z Výzkumného ústavu léčivých rostlin v Praze. Na tajné receptuře pracovali odborníci dva roky.

Podobně Jannis Samaras čeká i v otázce výroby z recyklovaných lahví. Ta podle něj bohužel stále není tak kvalitní a tam, kde ji používají, je větší zmetkovitost, a tak se musí použít více materiálu.

Kofola se snaží svůj důraz na udržitelný rozvoj a ekologičnost využít samozřejmě i v byznyse, když se aktuálně snaží přebudovat Rajecké údolí ve velkou biozahrádku, ve které se vše bude pěstovat ekologicky.

„Snažíme se, aby se vše, co se tam pěstuje, byly plodiny, které jsou pro nás zajímavé. Pokud třeba zemědělci budou pěstovat byliny, tak my je vykoupíme a použijeme do našich ochucených vod,“ vysvětluje Jannis Samaras, jakým způsobem chtějí přispět k zachování původního charakteru údolí.​

Pořad je součástí série o úspěšných československých byznysových projektech. Další postupně najdete ZDE >>