Česku hrozí, že přijde také o evropské dotace na obnovu památek

Podle ředitelky odboru pro strategii a dotační politiku Ministerstva kultury Hany Tajčové už ministerstvo příjemce dotací varovalo už v roce 2011. „Dochází ke zpožďování prací a situace je opravdu kritická. Ohrožena je jedna miliarda, což je šestina celé dotace. Příjemci by přišli pouze o část dotace, kterou by nestihli realizovat,“ říká Hana Tajčová, která doporučuje, aby se příjemci s dodavateli domluvili na zintenzivnění prací, tedy vícesměnných prací.

Celkem pět opravovaných památek má na starosti Národní památkový ústav. Je mezi nimi třeba barokní špitál Kuks, zámek ve Veltrusech nebo ve Valticích. I jim podle Ministerstva kultury hrozí, že o část dotace přijdou, protože se vše nestihne včas. Také náměstek ředitelky Národního památkového ústavu Petr Svoboda věří, že se podaří vše stihnout. „Oprava památek má svá specifika, protože můžete odkrýt velmi závažné problémy. Podle mne by bylo lepší termíny prodloužit.“ Za nejrizikovější projekt považuje obnovu zámeckého divadla a jízdárny ve Valticích za téměř čtvrt miliardy. „Stále věříme, že nepřijdeme ani o jedinou korunu,“ dodává Petr Svoboda.

Podezřelá Litomyšl

Jako jeden z velmi rizikových projektů ministerstvo hodnotí projekt opravy památky UNESCO - zámeckého návrší v Litomyšli s rozpočtem 400 milionů korun. Český rozhlas už před rokem a půl upozornil, že město Litomyšl v tomto obrovském projektu hodně věcí podcenilo - třeba archeologických průzkum - a teď je ve skluzu. Největší slabinou projektu je totiž podceněný archeologický průzkum, který musí ze zákona předcházet stavebním pracem. O to pečlivější by měl být, když jde, jako v tomto případě, o památku UNESCO.

Litomyšl - sgrafita na zámku|foto: Martin Karlík

Před rokem a půl město čtyřsetmilionovou přestavbu několika budov, parku a zámeckého nádvoří sice archeologickému ústavu nahlásilo, ale vydávalo ji jen za drobnou stavbu. Tehdy to překvapilo i zástupce ředitele ústavu Jana Maříka. „Oznámení, které došlo Archeologickému ústavu 24. listopadu, datované do června, což už samo o sobě je zvláštní, má celou řadu dalších zvláštních parametrů a celé to oznámení je koncipováno tak, že je značně zavádějící." Práce na některých objektech město archeologům zamlčelo a do oznámení je vůbec nedalo.

Litomyšl si přitom na hlídání projektu najala manažera Ivo Koukola a zaplatila mu za to více než sedm milionů. Ivo Koukol ale tehdy chybu zlehčoval. „Tak pokud je tam nějaká chyba v tom konkrétním parcelním čísle nebo takhle, tak samozřejmě to je naše chyba, že jsme ho tam kdyžtak nezapsali. Ale jsou pojmenovány všechny hlavní parcely návrší. Já mám dojem, že to indikuje dostatečně na to, že se prostě na zámeckém návrší něco bude dít, něco většího," I když se archeologický ústav domníval, že město porušilo zákon, nakonec šlo vše do ztracena. Jenže problémy na litomyšlském zámeckém návrší se tím nevyřešily.

Archeologové z této společnosti původně pracovali na všech jedenácti objektech. Když ale u dvou z nich nastaly neshody, tak místo dohody město a stavební firma poslali na stavbu jinou archeologickou společnost. Archeologická část se tak protahuje - a to zřejmě až do června. A také prodražuje a podle opozičního zastupitele za SNK Radka Pulkrábka náklady nasrostly na 30-35 milionů korun.

Starosta Litomyšle Michala Kotryš z ODS připouští další neuznatelné náklady, ale jejich výše se zatím nedá vyčíslit. Předpokládá, že se vše do konce roku město stihne z 90 procent. "Jediným otazníkem zůstává přístavba koleje, kde nás zastavily neočekávané archeologické nálezy. Jaký to bude mít dopad na termín se nyní zpracovává. Ano, ministerstvo nám píše takový dopis, ale na tomto požadavku se nedá stavba urychlit. Kdyby nás po celou stavbu nezdržovala archeologie, byly bychom jíž dávno hotovi a peníze by již byly vyčerpány."

Projekt opravy zámeckého návrší není jen o obnově budov kolem zámku, ale i o tom, že památky mají začít žít. Má tu být třeba obdoba školy v přírodě - taková škola na zámku, kde se děti během týdne naučí poznávat různé slohy, hudbu a podobně. V budoucnu tu bude něco podobného fungovat i pod obecně prospěšnou společností s názvem Centrum pro restaurování a památkovou péči. Ve správní radě sedí zástupci pardubické univerzity - tedy zdejší fakulty restaurování, ale i starosta Litomyšli nebo náměstkyně ministryně kultury.

Pro město má společnost také dělat restaurátorský dozor. Její ředitelkou je zaměstnankyně restaurátorské fakulty Martina Hucková. Kromě restaurování má ale od města zmocnění třeba i na expertní kontrolu archeologických výzkumů a dohlíží i na další věci - které jsou ale mimo její odbornost. Přes příslib vedení fakulty se Českému rozhlasu nepodařilo s paní Huckovou spojit. Na dotaz na její kvalifikaci třeba v oblasti archeologie nakonec odpověděl starosta Korteš, že k odsouhlasení počtu odpracovaných hodin výkopců nepotřebuje žádné speciální vzdělání."