Česku došlo léčebné konopí. „Pacienti si ho nakupují nelegálně,” tvrdí lékař
Už víc než měsíc není v lékárnách k dostání české konopí pro léčebné účely, i když zákon, který použití konopí pro léčbu legalizoval, platí už 4 roky. Proč je u nás s léčebným konopím stále takový problém?
Pondělkem navíc končí možnost přihlásit se do výběrového řízení na domácího dodavatele léčebného konopí, které v lednu vyhlásil Státní ústav pro kontrolu léčiv. Další české konopí by tak mohlo být k dispozici na konci léta. Podle bývalého poradce ministra zdravotnictví Tomáše Zábranského z kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy není na trhu dostupné nejen české, ale žádné léčebné konopí.
Smlouva, tak jak ji navrhoval Státní ústav pro kontrolu léčiv, je natolik ekonomicky i jinak nevýhodná, že je těžko se divit, že se firma nakonec ze soutěže stáhla.Tomáš Zábranský
„Nemocní si tak nakupují konopí nelegálně. Do výběrového řízení se přihlásili dva uchazeči, jeden byl vyřazen pro nesplnění podmínek, druhý po pečlivém prozkoumání podmínek z tendru odstoupil. Smlouva, tak jak ji navrhoval Státní ústav pro kontrolu léčiv, je natolik ekonomicky i jinak nevýhodná, že je těžko se divit, že se nakonec ze soutěže stáhl,” říká lékař.
„Snažil jsem se prostudovat si druhý a třetí tendr, nevidím mezi nimi velký rozdíl, takže mám velké pochybnosti. Budu strašně rád, když budu příjemně překvapený a někdo se za těchto podmínek přihlásí,” dodává.
Agentura v ústavu
Proč Státní ústav pro kontrolu léčiv zadává takové podmínky, které nikdo nemůže splnit? „Může, když do toho bude investovat strašnou spoustu peněz s minimální šancí na návratnost, v tom je jeden z problémů. Když se smíří se smlouvou, kde jsou všechny povinnosti na jeho straně a všechny možnosti sankcí na straně druhé. Chyba se stala asi v okamžiku, kdy byla zákonem Agentura pro léčebné konopí zřízena uvnitř Státního ústavu pro kontrolu léčiv.”
Úkolem agentury je podle Zábranského zajišťovat a rozvíjet celou oblast léčebného konopí pro české pacienty. Úkolem ústavu je kontrolovat, omezovat, dohlížet na kvalitu, a to s co možná největší pozorností za co nejnižší náklady. Každá nová léčba ale přináší náklady. „Mám tedy pocit, že tam je vybudován konflikt, který znemožňuje agentuře vykonávat svoji práci. Vidíme to na tendrech, na tom, že jsme jediná země na světě, která legalizovala léčebné konopí, a podařilo se jí dosáhnout toho, že pacienti nemají žádné konopí,” vysvětluje.
Podle lékaře je víc možností, jak situaci s Agenturou pro léčebné konopí vyřešit. „Může být přesunuta pod ministerstvo zdravotnictví, může se zcela osamostatnit a stát se rovnocenným partnerem Státního ústavu pro kontrolu léčiv. V současnosti je jeho podřízeným, podle toho to taky vypadá.”
Hrazené konopí
Pokud si Němci můžou dovolit desetitisícům pacientů nahradit konopí plně, proč my bychom si nemohli dovolit stovkám pacientů hradit léčbu rovněž plně?Tomáš Zábranský
Jak vyřešit současný stav s léčivým konopím, Zábranský neví. „Máme poměrně málo legálních pacientů, je jich řádově mezi stovkou a dvěma stovkami. Konopí se dá dovézt, nicméně ústav pro kontrolu léčiv utáhl podmínky i pro dovozce. Jediné konopí, které se dá legálně dovézt v rámci Evropské unie, je z Nizozemska. To stálo už před utažením podmínek asi 300 korun za gram, což je pro indikované pacienty ekonomicky naprosto nedostupné. Jediná šance, kterou bych poradil, by bylo dovézt co nejrychleji několik druhů léčebného konopí z Nizozemska a začít ho, minimálně na přechodno, pacientům, kteří léčbu začali, hradit z prostředků veřejného zdravotního pojištění.”
V Německu bude léčbu konopím hradit pacientům stát. Podle hosta by to tak mělo fungovat i v České republice. „Nemyslím si, že by se mělo hradit částečně. Pokud si Němci můžou dovolit desetitisícům pacientů nahradit konopí plně, proč my bychom si nemohli dovolit stovkám pacientů hradit léčbu rovněž plně?” ptá se lékař.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.