Česká stopa v Brazílii: Prezident Kubitschek i Jan Antonín Baťa

22. srpen 2016

Největší audioportál na českém internetu

Petr Polakovič před Muzeem vystěhovalectví do Brazílie | Foto: Muzeum vystěhovalectví do Brazilie

Brazilci objevují své české kořeny. Petřínská rozhledna slaví 125 let od svého zprovoznění. Nový lék potlačuje růst nádoru slinivky. Pořadem provází Veronika Paroulková.

Dnešní Brazilci objevují své české kořeny. První Češi se v této jihoamerické zemi začali usazovat na začátku 19. století. O jejich osudech vypráví expozice Muzea českého vystěhovalectví do Brazílie.

„Největší vlna vystěhování začala v roce 1870, kdy v Brazílii bylo definitivně vymýceno otroctví a vznikla nová potřeba pracovních sil,“ říká zakladatel a ředitel muzea Petr Polakovič.

Někteří z našich krajanů byli výjimečně úspěšní. Příkladem za všechny je Juscelino Kubitschek, který byl mezi lety 1956 až 1961 brazilským prezidentem.

„Truhlář Jan Nepomuk Kubíček pocházející z Třeboňska přišel ve 20. letech 19. století do Brazílie, a jako šikovný řemeslník zajistil svou rodinu v nové zemi. Zde vybudoval perfektní zázemí pro rodinu, až k tomu prezidentskému pravnukovi,“ vysvětluje ředitel.

Juscelino Kubitschek zbudoval nové brazilské hlavní město Brazilia, velmi moderní a dynamické. „Byl značně oblíbený, spontánní, prostě lidský, znají ho, je po něm v každém městě pojmenováno náměstí nebo ulice,“ tvrdí Polakovič.

Mezi další významné české osobnosti, které změnily Brazílii byl Jan Antonín Baťa, bratr Tomáše Bati. „Ten odešel do Brazílie v roce 1939 a zanechal zde podobně nesmazatelnou stopu. Postavil šest měst, tehdejší prezident Vargas ho osobně pozval jako fenomenálního podnikatele.“

Logo

Muzeum přistěhovalectví se nachází v Ralsku. Proč zrovna tam? „S mým otcem jsme koupili bývalou školu v Ralsku, a tak se to dalo dohromady.“

„Já sám jsem objevil, že rodina z matčiny strany se vystěhovala v 70. letech do Brazílie. Tam jsem je navštívil, a oni mi začali posílat dokumenty,“ vzpomíná na začátky muzea jeho zakladatel.

Důležitou roli sehrála také návštěva tehdejšího prezidenta Václava Klause v roce 2010 v Brazílii. Ten si po svém návratu výslovně přál, aby byla uspořádána výstava o české stopě v této jihoamerické zemi.

„Mám radost, když vidím, že má práce má smysl, pomáhám najít brazilským rodinám své české vazby. Když člověk vidí jejich dojetí a radost, a navíc když se vrátí, tak šíří dobré jméno České republiky,“ chválil Petr Polakovič.

autoři: mše , oci

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.