Česká slovní zásoba jde u mladých „do kytek“, říká učitel. Prostě se mění, nesouhlasí jazykovědkyně

8. únor 2024

Čeština je stále více prošpikována anglicismy. Jsou obohacením češtiny, nebo její hrozbou? „Mládež potřebuje svůj vyjadřovací kód. Je pro ně vítané, aby jim ostatní nerozuměli, podobně jako jiné generace. Bojovat proti anglicismům by bylo marné a ztěžovalo by nám to komunikaci,“ míní jazykovědkyně Michaela Lišková. „Není to jen problém mladé generace. Leccos mají na svědomí i novináři. Ale v zásadě proti přejímkám z jiných jazyků nic namítám,“ říká učitel Jiří Kostečka.

Kostečka ale připouští, že ho jako češtináře současná mluva mladých lidí takzvaně tahá za uši.   

Čtěte také

„Ale ono to je dvousměrné. Já si zase musím dávat pozor, když učím češtinu a mluvím česky, aby oni rozuměli mně. Protože jejich česká slovní zásoba skutečně jde, jak se říká lidově, do kytek. Třeba deváťáci mají podle mého odhadu o zhruba tisíc slov menší slovní zásobu, než by v tomto věku měli mít,“ naznačuje autor učebnic českého jazyka, který na základě výzkumu sestavil před 10 lety seznam zhruba 250 slov, kterým značná část dnešních gymnazistů nerozumí.

Čeština se mění

Podle jazykovědkyně se česká slovní zásoba prostě mění.

„Když nezná dnešní žák 9. třídy nebo gymnazista třeba slovo rubáš, tak mě to neznepokojuje, protože vím, že zná mnoho dalších slov, která předcházející generace neznala. Mluvit o nějakém úpadku češtiny je těžké, protože potom je otázkou, odkdy upadá? Z období třeba přelomu milénia, nebo od 90. let, nebo z komunistického období?“

Čtěte také

Kostečka podotýká, že množství anglicismů se vžilo s prudkým nástupem moderních technologií: audiovizuální a počítačové techniky. Jako velký problém vidí i pokles zájmu o knihy a čtenářství.

„Generace předtím více četly, získávaly si tak slovní zásobu, ale také syntaktické vzorce češtiny, které současné děti nemají,“ naznačuje.

„Samozřejmě také by mi nevadilo, pokud neznají slovo rubáš. Ale v mém seznamu jsou slova, která stojí jen nepatrně mimo centra slovní zásoby,“ konstatuje Kostečka.

A dodává: Například, když jsme ve škole narazili na příkrý kopec, žáci nevěděli, co je to příkrý. Když jsem vysvětlil, že to znamená strmý, neznali ani to. Nebo třeba slovo pokorný, pošetilý, spílat, což není úplně archaismus. Takže slovní zásoba, ale taky stavba vět a souvětí, u mladé generace velice upadá. A nedá se říct, že by to anglické přejímky nahrazovaly.“

Čtěte také

Lišková to tak ale nevidí. Studenti jsou podle ní na začátku své životní dráhy a během studií mohou slovní zásobu i stylistiku dohnat.

„Samozřejmě každý žijeme v nějaké bublině. Mám kolem sebe mládež, která čte Dostojevského, Orwella, Kafku s nadšením. Jim nevadí prodírat se náročnějším stylem a slovy knižními, archaickými a doptat se. A na druhou stranu mně nevadí se doptat zas těch mladých, když jim nerozumím. Takže je to spíš vzájemný respekt a obohacování, než že by čeština chudla. Proměňuje se,“ opakuje Michaela Lišková z Ústavu pro jazyk český, která zkoumá neologismy.

Větší pozornost a respekt

Podle Kostečky lze přejímky z angličtiny rozdělit do několika skupin. „Jsou to tradiční přejímky, pak ty relativně nedávné. A pokud neexistuje rozumný jednoslovný, hlavně český název, tak proti nim opravdu nejde nic namítat. To jsou takové věci, jako je hit, který vyměnil dřívější německý šlágr. Selfíčko, na to nenajdete české slovo. Nebo all inklusive, know-how, image. Tady bych nic nenamítal,“ vysvětluje.  

Čtěte také

„Ale narazil jsem už mnohokrát na slovo epický, což má v angličtině na rozdíl od češtiny dva významy. Jeden literární, druhý něco jako skvostný, výborný nebo impozantní. A to už nějakých deset let začal využívat marketing. Například: mobil má epické vyhledávání. To už je opravdu moc. To bych skutečně do češtiny nepouštěl,“ žádá.

Lišková by uvítala, kdyby se jazyku a pracovníkům, kteří s ním zacházejí ať už tvůrčím nebo profesionálním způsobem, věnovala mnohem větší pozornost a respekt.

„Přijde mi zoufalé, jak jsou v současné době zaplacení špičkoví překladatelé beletrie, nebo  je chabá podpora autorů, spisovatelů, básníků, a tak nevzniknou třeba taková díla, která by zrovna v tomto okamžiku mohla tvůrčím způsobem zacházet se současnou češtinou. Nebo výkladový slovník češtiny také vzniká v chatrných podmínkách a měl by být hotový mnohem rychleji,“ konstatuje.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Karolína Koubová.

autoři: Karolína Koubová , kbr

Související