Baví mě, jak ti nejmladší mluví. Někdy těm anglicismům nerozumím, ale automaticky negativní to není, přiznává spisovatelka Hůlová

24. duben 2023

„Baví mě poslouchat mé děti – co a jak říkají. Je jim 12 a 14 let, nejmladší dcerce jsou čtyři a jejich slovník mě hrozně baví,“ říká spisovatelka Petra Hůlová. Naráží tak na anglicismy, kterými teď náctiletí válcují starší generace. „Někdy jim nerozumím nebo se tomu moc směji, to třeba když botám říkají šůsky. Je neuvěřitelné, jak anglicismy proměňují náš jazyk, ale sleduji to spíš jako nějaký film.“

Čtěte také

„Zároveň mám pocit, že jako člověk, který s jazykem pracuje, tak se v tom potřebuji orientovat. Nechci psát jazykem, jako kdyby mi bylo 20, ale měla bych vědět, jakým způsobem ti, kterým je těch 15 20, jazyk používají. Ale pokud chci jejich svět nějak popisovat nebo o něm přemýšlet, tak je i jejich jazyk věcí významovou. To není jen o tom, jak něco označují, ale nese to s sebou proměny významů,“ vysvětluje spisovatelka Hůlová.

Změnu češtiny u mladé generace vnímá spíš pozitivně. „I když dochází k, dejme tomu, zplošťování významů nebo i samotného jazyka, není to automaticky negativní. Často jde naopak o přijímání a rozšiřování významů věcí,“ myslí si.

Nejvyšší karta

První román Paměť mojí babičce napsala už před 20 lety, ten nejnovější se jmenuje Nejvyšší karta.

„V knížce je několik momentů, situací, konstelací témat, kde jde o hodně a které jsou zásadní, ať už osobně třeba pro postavy, anebo společensky. A v tomto smyslu se tam hraje nějaká vysoká hra – etická nebo ideová –, proto ten název,“ vysvětluje.

Čtěte také

Román Nejvyšší karta je o spisovatelce, která se po padesátce ohlíží za svojí úspěšnou kariérou a rekapituluje i svůj komplikovaný osobní život.

„Něco ze mě tam určitě je. Už jen inspirace tím, že je to autorka, takže i něco z mé životní zkušenosti tam najdete. Ale mělo by to fungovat autonomně, takže ztotožňovat hlavní postavu se mnou není na místě. Ale jestli to někoho tak bude bavit číst, ať to tak dělá. Terén celé té věci je ale poměrně komplikovaný,“ uzavírá.

Celé Hovory Naděždy Hávové si poslechněte v audiozáznamu.

autoři: Naděžda Hávová , lup
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.