Češi jsou neuvěřitelní plánovači. V Izraeli jsem se naučil splývat s časem, říká Jakub Szántó
Novinář a televizní reportér Jakub Szántó pracoval od roku 2013 jako zahraniční zpravodaj České televize v oblasti Blízkého východu a strávil i se svou manželkou a dvěma malými syny pět let v Izraeli. „Naučil jsem se tam netrápit tím, co bude dál,“ říká host pondělní Osobnosti Plus.
„Neříkám, že to znamená nemít zcela starosti o budoucnost a nemít vytyčený kurz rodiny. Přizpůsobili jsme se se ženou ale levantskému přemýšlení. Češi jsou neskuteční plánovači. Dokonce jsem slyšel i od svých německých kamarádů, že Češi jsou příliš ‚na čas‘, což je neskutečné. Běžně se mě někdo ptá, co budu dělat v sobotu 23. března v půl třetí, přitom jsem rád, že vím, co budu dělat zítra. Naučili jsme se splývat s časem. Je to velmi příjemná věc pro duševní zdraví,“ dodává.
Novinář a televizní reportér Jakub Szántó pracoval od roku 2013 jako zahraniční zpravodaj České televize na Blízkém východě, nyní působí jako reportér a editor. Vystudoval moderní dějiny na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, studoval také na Central European University v maďarské Budapešti (2000-2001). V České televizi pracuje od roku 2006. Dlouhodobě se zaměřuje na region Blízkého východu a Afriky, kde pokrýval velkou část mezinárodních krizí. Je ženatý a má dva syny.
Uzounký pás
Konfliktem na Blízkém východě se Szántó zabýval ještě předtím, než odjel.
I dnešní situace v Íránu je součástí proroctví, říká Karol Sidon
„Upřimně řečeno, o vývoj na planetě se tolik nebojím. Judaismus je tu na místě, protože nám svým způsobem naznačuje cestu, která vede k příchodu mesiáše, záchraně Izraele a lidstva. A to není možné bez porodních bolestí,“ říká zemský vrchní rabín, dramatik a spisovatel Karol Sidon, který přijal vzhledem ke své víře a šabat pozvání do tentokrát předtočené sobotní Osobnosti Plus.
„Četl jsem desítky knížek, hovořil se stovkami lidí a dospěl jsem k úplně jednoduchému řešení, které se možná lidem nebude líbit. Jde o uzounký pás země. Zbytek Blízkého východu a problémy Iráku, Sýrie, Libye a Libanonu s izraelsko-palestinským konfliktem nesouvisejí. Je to nárok dvou národů na stejné území. A je stejný. Kdo mává a jakou svatou knihou, kdo tam byl dřív, kdo tam byl ve větších počtech, není důležité. Nepředpokládám, že by ve 21. století mohla vypuknout válka, která by způsobila, že tam jeden z národů nebude,“ říká.
Kmen, ne národ
Zpravodaj měl možnost sledovat mentalitu izraelského národa. Zásadně na něj zapůsobila jeho soudržnost v konfliktních situacích. „Fungují jako společnost úžasně. Nemluví o sobě, včetně Židů po celém světě, jako o národu, ale jako o kmeni. Vědí, že je třeba, aby se vzájemně chránili,“ říká a dodává:
„Během bombardování v roce 2014, když začaly létat rakety z Gazy a první týden nebylo ještě jisté, jak bude fungovat protiraketový systém, zastavila se magistrála, lidé vyskakovali z aut a chránili se vzájemně. Viděl jsem cizího člověka, jak pomáhá mamince vytahovat děti z vozu a odnášel je pryč. Nemusí to být jen válka, ale klidně bouračka nebo jiná nehoda. V tom jsou skutečně skvělí. V běžném životě jsou to ale velmi tvrdí lidé a jdou si cíleně za svým.“
Gaza je uzounký pás země. Zbytek Blízkého východu, problémy Iráku, Sýrie, Libye a Libanonu s izraelsko-palestinským konfliktem nesouvisejí.
Jakub Szántó
Bez naděje na smíření
Szántó má zkušenost také s opačnou stranou konfliktu a osobně se setkal se členy palestinského Hnutí islámského, respektive přesněji islamistického, odporu. „Opakovaně jsem dělal rozhovor s hlavním ideologem Hamásu, doktorem Al-Zaharem, což je opravdu tvrdý islamista. Bojuje proti Izraeli celý život a také za to už zaplatil, když při několika pokusech o jeho zabití přišel o manželku a o dvě děti. Tedy nemá moc velkou touhu po smíření,“ vysvětluje reportér.
Válka v Sýrii rozhodně neskončila. Ta nejhorší bitva teprve přijde v provincii Idlib, varuje novinář Szántó
Organizace Islámský stát (IS) je v Sýrii podle americké vlády na pokraji definitivní vojenské porážky. Jiné povstalecké skupiny drží poslední větší baštu, kterou je město Idlib a jeho okolí. Jak je to ve skutečnosti? Otázka pro novináře a zahraničního zpravodaje České televize na Blízkém východě Jakuba Szántó.
„Ptal jsem se ho, jak chce dosáhnout zničení Izraele, když má proti sobě moderní armádu, vybavený stát s dynamickou ekonomikou a 60-200 jaderných hlavic. Podíval se na mě, podotýkám, že je to pragmatický a velmi tvrdý politik, a řekl, že mešita na Chrámové hoře stojí už 5000 let, nikdy tam nebyl žádný židovský chrám a město se bude vždycky jmenovat Al Kuds, nikoli Jeruzalém. Věděl jsem, že dobře chápe, že to není možné, když v té době ještě islám ani neexistoval. To je ale ona metafora: my jsme tady byli vždycky, islám je nadřazený všem ostatním civilizacím a my se nesmíříme s existencí židovské přítomnosti,“ dodává.
Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s jejím hostem. Jakub Szántó bude hovořit o dalších válečných konfliktech, kterých byl očitým svědkem, ale také o tom, jak vidí svoji profesní budoucnost.
Související
-
Vakuum po stažení Američanů ze Sýrie vyplní jejich soupeři
Jakmile Donald Trump překvapil celý svět oznámením, že stáhne americké vojáky ze Sýrie, začalo Turecko posilovat vojsko na společných hranicích.
-
Džihádisté v syrském Idlibu islamizují základní školy
Řada rodičů raději přestala své děti do škol posílat, protože se bojí, že jim tam vymyjí mozek. Už teď někteří malí chlapci vzhlížejí k ozbrojencům.
-
Jakub Szántó: Návrat z Blízkého východu do Česka přináší nové výzvy i překážky
O prázdninách se vrátil z novinářské mise na Blízkém východě. Novinář a držitel Ceny Ferdinanda Peroutky si tak musí opět zvykat na život v Česku. Jedná se o velký rozdíl?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.