I dnešní situace v Íránu je součástí proroctví, říká Karol Sidon
„Upřimně řečeno, o vývoj na planetě se tolik nebojím. Judaismus je tu na místě, protože nám svým způsobem naznačuje cestu, která vede k příchodu mesiáše, záchraně Izraele a lidstva. A to není možné bez porodních bolestí,“ říká zemský vrchní rabín, dramatik a spisovatel Karol Sidon, který přijal vzhledem ke své víře a šabat pozvání do tentokrát předtočené sobotní Osobnosti Plus.
„Ale každému se stane, že se v noci probudí hrůzou z něčeho a je rád, že svět, který je okolo něj, je v pořádku,“ dodává bývalý vrchní pražský rabín.
Vrchní zemský a bývalý vrchní pražský rabín, dramatik, spisovatel, scenárista, náboženský myslitel, bývalý chartista a disident židovského původu Karol Sidon, hebrejským jménem Efrajim ben Alexander, se narodil 9. srpna 1942 v Praze. Jeho otec zahynul za války jako oběť holocaustu. Po maturitě pracoval jako dělník a kulisák, následně vystudoval dramaturgii a scenáristiku na FAMU. Působil v Československém rozhlase, později byl dramaturgem Státního filmu ve Studiu Jiřího Trnky. V roce 1983 byl StB donucen opustit Československo a odjel s rodinou do SRN, kde konvertoval k judaismu. V Heidelbergu studoval hebraistiku, rabínská studia dokončil v Izraeli. Je autorem prozaických textů a divadelních a rozhlasových her.
Proroctví vztahuje rabín i k aktuálnímu dění v oblasti bývalé Perské říše. „Události v Íránu jsou součástí proroctví, a to už od proroka Daniela. Zní to naprázdno a tak trošku to je i naprázdno. Existuje to jen v hlavě a na papíře. Jenomže ve chvíli, kdy si člověk uvědomí, že věci, které jsou na tom papíře, se už staly, a jsou věci na papíře, kterých ještě pár zbývá, aby se staly, tak už to bere trošku jinak. A nemůže k tomu být netečný. Když tu nebudu já, budou jejich svědky mé děti a vnoučata,“ vysvětluje.
Hranice liberálních a ortodoxních
Moderátorka Barbora Tachecí míří své otázky k tradicionalismu, také s ohledem na fakt, že se Karol Sidon jako rabín rozvedl. „Myslím, že hranice mezi ortodoxním a liberálním židem je posunuta,“ hodnotí její host a dodává historický kontext: „Vezměte to tak, že judaismus šel staletí určitou cestou.“
Ortodoxní židovství je velice otevřené k poznatkům vědy, a to i v oblasti sexuality, porodů nebo klonování. Ale vždy je to třeba všechno nejdříve projednat.
Karol Sidon
„Počínaje osmnáctým stoletím, a to je důležité, že pod vlivem nežidovské společnosti a i jejími pozitivními kroky, jako bylo otevření ghettaa nové svobody, byla vytvořena situace, kdy se židovství vlilo do prostoru, který se mu otevřel, přizpůsobilo se mu a zratilo svoji tvář, přestalo tolik trvat na tradičních hodnotách.“
Talmud a Woody Allen
„V Talmudu se debatuje o tom, jestli je lépe se narodit, nebo nenarodit. Potom je tu také scénka z Woodyho Allena, jak se spermie hrnou k vajíčku a jedna z nich se nechce narodit, a je proto pozadu. Tak to bylo první, co mě napadlo,“ odpovídá se smíchem zemský rabín na otázku, jakou věc by ve svém životě změnil, kdyby měl možnost.
Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s jejím hostem. Dozvíte se mimo jiné, jak si Karol Sidon dělal pořádek v osobním životě, nebo co je pravdy na příběhu o ztracených klíčích a důvodu konvertovat.
Související
-
Rabínův svět. Příběh Karola Sidona
Vrchní zemský rabín, spisovatel, scenárista a někdejší disident Karol Sidon je natolik nepřehlédnutelná postava českého veřejného života, že ho není třeba obsáhle p...
-
Pergamen z košer dobytka a inkoust se zvláštním složením. Jak...
Pražská židovská komunita má po osmdesáti letech novou tóru. Ručně psané svitky, z kterých se předčítá při bohoslužbách, se vyráběly v Izraeli podle přísných pravid...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.