Červenec 1989: Pan Genscher o to požádal... A nepustili jsme!
Tak zní jeden z nesmrtelných výroků Miloše Jakeše z projevu na Červeném hrádku ze 14. července 1989. Představoval Jakešovu reakci na žádost západoněmeckého ministra zahraničí, kterou v Praze přednesl ve prospěch vycestování Václava Havla, ale i Alexandera Dubčeka do zahraničí.
V červenci 1989 navštívil Prahu západoněmecký ministr zahraničních věcí Hans-Dietrich Genscher, aby zjistil, jaká je v Československu situace před vrcholnou schůzkou zemí Varšavské smlouvy v Bukurešti.
Setkal se s generálním tajemníkem ÚV KSČ Milošem Jakešem a apeloval mimo jiné na to, aby režim dodržoval lidská práva. Zároveň měl schůzku i s českými disidenty.
Dokudrama napsala Milena Štráfeldová. V režii Martiny Schlegelové účinkovali: Jiří Untermüller, Pavel Oubram, Tomáš Kobr a Natálie Drabiščáková. Dramaturgie Jan Sedmidubský, mistr zvvuku Michal Kolář. Natočeno v Českém rozhlase České Budějovice.
Historický kontextu návštěvy západoněmeckého ministra zahraničí přibližuje Vladimír Handl z Katedry německých a rakouských studií FSV UK. Ptala se Zuzana Marková.
Související
-
Červen 1989: Setkání disentu na hranicích
Už od roku 1978 docházelo na česko-polském pomezí k setkávání disidentů s jejich polskými přáteli. Pro Čechy a Slováky představovalo Polsko 70. a 80. let okno na Západ.
-
Červen 1989: Bratislavská lyra a legendární vystoupení Joan Baezové
Bratislavská lyra 1989, svého času populární hudební festival, přinesl v létě 1989 jedno legendární vystoupení. Začalo nevinně, ale skončilo politickým happeningem...
-
Květen 1989: Karpatský upír v Praze. Ceausescova zapomenutá návštěva Československa
V květnu 1989 přijel do Československa na poradu s místními soudruhy rumunský komunistický vůdce Nicolae Ceausescu.
Starší díly
Nejnovější díly
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.