Čekání na prezidenta o státních vyznamenáních: „Bomby a metály vždy dopadnou na nesprávné osoby“
Prezident republiky Miloš Zeman se rozhodl vyhovět návrhu na udělení nejvyššího státního vyznamenání ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému. Chtěl tak ocenit jeho odvahu a statečnost. „Přiznám se, že mě to trochu překvapilo – stejně, jako mě překvapilo první vyjádření prezidenta k invazi na Ukrajinu, kde jsme všichni zaznamenali radikální obrat,“ říká v podcastu Čekání na prezidenta filozofka Tereza Matějčková.
s filozofkou Terezou Matějčkovou,
s ústavním právníkem Janem Kyselou,
s komentátorem Petrem Nováčkem a moderátorem Janem Pokorným.
„Mám z toho smíšené pocity, spatřuji v tom určitý oportunismus. Je ale otázka, jestli nejsme v situaci, kdy i za účelovost a oportunismus musíme být neskonale vděční,“ dodává filozofka.
Bohdalová vs. Zelenskyj
U hlav států není podle ústavního právníka Jana Kysely tak úplně neobvyklé, že se oceňují vysokými státními vyznamenáními.
„Trošku neobvyklé je to, že Miloš Zeman v poslední době inklinuje k rozšiřování rezervoáru osob, které oceňuje takto vysokým státním vyznamenáním. A ve chvíli, kdy jste Jiřina Bohdalová, a dostanete stejný typ řádu jako ukrajinský prezident, tak je to trošku divné,“ míní.
Čtěte také
Prezident Zeman navíc všem uděluje vyznamenání jedné, zpravidla nejvyšší třídy, a nevyužívá všech kategorií. Kysela k tomu říká: „Explicitně o tom mluvil v tom smyslu, že kdo je on, aby vážil zásluhu na lékárnických vahách. Jenže on to stejně dělá už jen tím, že jim to vyznamenání dá, anebo nedá. Ale také se mi zdá, že je v tom zase ten prvek pošlapávání konvencí a pravidel.“
Například ve Velké Británii jsou zásluhy různého typu oceňovány různými řády, což pak může ústit i v povýšení do rytířského nebo šlechtického stavu.
„Vyznamenání jsou vlastně monarchistický prvek státu, možná, že i proti tomu Zeman protestuje, když nerozlišuje jednotlivé třídy. Je otázka, jestli vyznamenání úplně nezrušit. Jestli v demokratickém uspořádání, v republice, mají své místo. Švýcarsko je neuděluje, protože to považuje za přežitek,“ uvažuje filozofka Matějčková.
Čtěte také
V Německu se podle filozofky vžilo přísloví: „Bomby a metály vždy dopadnou na nesprávné osoby.“ A dál připomíná, že Aristoteles byl první, kdo říkal, že vyznamenání do společnosti vnáší jen rozbroje, závist a pocit trapnosti.
„Mně medaili (za zásluhy o stát) udělil prezident v roce 2020. Měl jsem tehdy velké pochybnosti a dva dny na rozmyšlenou – poradil jsem se s asi pěti nejbližšími lidmi, kteří mi bez výjimky řekli, ať to vyznamenání přijmu. Na pondělní udělování jsem ale nešel ze zdravotních i osobních důvodů,“ vysvětluje komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček.
V jakém poměru je vyznamenávání mužů a žen? Nebylo by nakonec lepší státní vyznamenání úplně zrušit? A může být vůbec něco horšího, než když se do podcastu „propíše narativ“? Poslechněte si v audiu.
Čekání na prezidenta můžete poslouchat na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu ho uslyšíte v neděli 13. března po 18. hodině.
Související
-
Proč je důležité, koho má rád Miloš Zeman. A díky které pravomoci ještě může napáchat mnoho škody
„U některých lidí se vytváří dojem, že i v parlamentní demokracii existuje král,“ říká Jan Pokorný. Jednu pravomoc má opravdu výjimečnou – jmenuje bankovní radu ČNB.
-
Kašpar, nebo úředník? Na Pražský hrad raději služebník. A proč stále hledáme politická mimina
Především tomu, jak by neměl vypadat příští prezident vzešlý z přímé volby (ale stejně bude), se věnuje druhá epizoda podcastu Čekání na prezidenta.
-
Bohatý, bavič, prorok, nebo žena? Hledání prezidenta začíná přesně rok před volbami
Někdo chce být prezidentem, protože je prorok, někdo proto, že mu to odmalička říkala babička. Začíná podcast Čekání na prezidenta.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
