Část odsouzených evropských konvertitů k IS se už brzy dostane z vězení na svobodu, varuje novinář Lindner

15. leden 2020

Novinář Tomáš Lindner z týdeníku Respekt vydal před dvěma a půl lety, spolu s kolegou Ondřejem Kundrou, publikaci Můj syn terorista. Věnovaná je mladým Evropanům, kteří konvertovali a odešli bojovat za tzv. Islámský stát (IS). Téma sleduje dál.

Čtěte také

„Přibližně třetina (až čtvrtina) bojovníků z Evropy zemřela na bojišti. To je tak zhruba 2 000 osob. Další (třetina či čtvrtina) se už vrátila domů bez toho, aby se o tom příliš mluvilo. A jen velmi malá část z nich skončila za mřížemi,“ uvádí host Osobnosti Plus. 

Připomíná, že se vlastně ani přesně nevědělo, co a kdo na Blízkém východě dělal, proti komu a kde bojoval.

Navíc, a do jistého okamžiku, ani nebyl odchod do Sýrie trestný čin, a tak bylo velmi těžké dostat tzv. navrátilce vůbec za mříže. „A když se to vůbec podařilo,... dostávali docela nízké tresty. Třeba pět, šest let, takže část takto odsouzených bude brzy propuštěno na svobodu. Je to další riziko.“

Novinář Lindner má za to, že evropské bojovníky IS, kteří zůstali ve věznicích v Sýrii a Iráku, je lepší dostat domů, mít je pod dohledem, případně s nimi dál pracovat. Jinak hrozí, že z vězení na nestabilním Blízkém východě uprchnou a budou plánovat další útoky třeba i v Evropě.

Poznamenaný život

Lindner pochází z krušnohorského Perninku a má tak německé kořeny.

Čtěte také

„Doma jsme mluvili dvojjazyčně. Jako úplně malý jsem mluvil jen německy. Půl roku předtím, než jsem měl jít do školky, začala se mnou matka mluvit česky. Takže ve školce jsem moc česky nemluvil, ale nikdy jsem to nevnímal jako problém. Nikdy, ani ve škole, to na mě nedopadalo,” říká reportér o životě v pohraničí.

Současně dodává, že téma 2. světové války nebylo v jeho rodině příliš vítané. „Mluvili jsme o tom, ale není to období, o kterém by starší generace, tedy babička, ráda hovořila. Bere to tak, že se ty věci prostě staly. Byla vděčná, že mohla zůstat v domě, který jim před válkou patřil, že nebyla jako velká část lidí z okolí odsunuta do Bavorska. Člověk ale cítí, že jim to život nutně muselo poznamenat,” dodává.

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s jejím středečním hostem.

autoři: Barbora Tachecí , kte

Související