Křesťané ze severu Sýrie prchají před islamisty podporovanými Tureckem

Křesťané v severní Sýrii se kvůli turecké ofenzivě obávají o svou budoucnost. Poté, co oblast opustili Američané, severosyrští křesťané vzali osud do vlastních rukou a začali sami bojovat proti radikálním syrským islamistům, kteří jsou v oblasti hlavním spojencem Turecka.

Podle křesťanských obyvatel se k nim tito extremisté chovají brutálně „jako zvířata“, píše německý list Die Welt.

Na podlaze leží střepy toho, co dříve bývala sádrová soška Panny Marie s Ježíškem v náručí. Také obrazy zobrazující sv. Jiřího jsou roztrhané, kostelní lavice zase zpřeházené přes sebe. Na oltáři je změť krucifixů, svící a modlitebních knížek. V takovém stavu zanechaly syrské milice kostel v severosyrském Tal Abjádu. Město na hranici s Tureckem bylo jedním z prvních míst, které si podrobili radikální islamisté spojení s Ankarou.

Turecko tyto ozbrojence do pozemních bojů zapojilo už 9. října na samém počátku své ofenzivy. Prezident Recep Tayyip Erdogan chce v jejím rámci zlikvidovat takzvané Lidové obranné jednotky (YPG), kurdské milice, které považuje za teroristickou organizaci. Snaží se také o vytvoření bezpečnostní zóny na severu Sýrie, kam hodlá přemístit syrské uprchlíky z tureckého území.

„Ve skutečnosti operace Ankary míří také na severosyrské křesťany,“ myslí si Johannes de Jong, pastor a ředitel nizozemské křesťanské asociace Sallux. De Jong se obává, že Ankara chce od základů proměnit demografickou mapu regionu a křesťany z oblasti vyhnat.

Erdogan oznámil, že chce do severní Sýrie přemístit více než dva miliony uprchlíků arabského původu. „K tomu ale potřebuje místo, které mají uvolnit právě severosyrští křesťané,“ je přesvědčený de Jong.

Mohamedova armáda je zpět

Zničení kostela v Tal Abjádu není ojedinělý případ. Turečtí spojenci podle Die Weltu systematicky likvidují všechny kostely a chrámy v jimi kontrolovaných městech a obcích. V severní Sýrii žije asi sto tisíc křesťanů, většina z nich v blízkosti turecké hranice.

Islamisté se navíc svými záměry netají a mnoho křesťanů kvůli strachu ze severní Sýrie uprchlo. „Nevěřící musí vědět, že armáda proroka Mohameda je zase zpátky,“ vyhrožují lidem útočníci prostřednictvím sociální sítě Telegram. V regionu také dochází k zabíjení civilistů a popravám nepřátelských vojáků.

Fotografie a videa svých hrůzných činů islamisté šíří po internetu. „Mezi nimi a bojovníky Islámského státu není rozdíl. Zabíjejí jako zvířata!,“ říká Malak, mladý křesťan ze třetího největšího města severní Sýrie Kámišlí.

Za posledních několik let přitom severosyrští křesťané čelí už třetímu náporu radikálních islamistů. V roce 2013 region napadla Al-Káida, o rok později samozvaný Islámský stát. O něm se říká, že je poražený, nicméně některé jeho buňky jsou stále aktivní.

Například před kostelem v Kámišlí minulý týden explodovaly tři nálože. Největší hrozbu pro severosyrské křesťany ovšem v současnosti představují radikální spojenci Turecka. I přes současný klid zbraní postupně pronikají podél řeky Chábúr do nitra regionu, kde křesťané po staletí žijí.

Zrazeni Trumpem

Cílem islamistů je dobytí křesťanského města Tal Tamer, ležícího asi 35 kilometrů od turecké hranice, které je poslední křesťanskou baštou regionu. Pokud by padlo do rukou islamistů, severosyrští křesťané by prohráli, protože by radikálové měli do údolí Chábúru volnou cestu. Okolí řeky je přitom významnou zemědělskou oblastí.

„V současnosti se hraje o existenci severosyrských křesťanů. Pokud by vojáci region zabrali, osídlí ho novými lidmi a křesťané ztratí po generace předávanou domovinu,“ vysvětluje pastor de Jong.

Dramatická situace v pohledu německých novin připomíná genocidu Asyřanů z roku 1915, známou pod názvem Sajfó. Spáchala ji někdejší Osmanská říše a o život při ní přišlo asi milion Arménů a pět set tisíc syrských křesťanů.

„Víme už dlouho dobu, že jako křesťané nejsme v bezpečí. Ale v poslední době se situace zhoršuje,“ říká Gabi, student vysoké technické školy v Kámišlí. Jak dodává, křesťané v severní Sýrii chtějí zůstat. „Je to náš domov, máme tady vzpomínky,“ vysvětluje mladík.

Stejně jako ostatní křesťané je také Gabi zklamaný politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Máme pocit, že nás Američané zradili. Když dal Trump turecké invazi do Sýrie zelenou, dal tím zároveň zelenou radikálním islamistům, které podporuje Ankara,“ říká Gabi.

V oblasti řeky Chábúr mezitím obranu regionu převzaly křesťanské milice. Ty existují již od roku 2013. Minulý týden jejich velení oznámilo smrt šesti svých „mučedníků“.

Muži o život přišli na frontě v blízkosti Tal Tameru, kterou se islamistické skupiny snaží prolomit. Radikálové se teď nacházejí v těsné blízkosti města, a to navzdory tomu, že nepatří do Tureckem plánované bezpečností zóny.

V taltamerské nemocnici se lékaři a zdravotníci téměř nezastaví. Noví ranění sem proudí takřka neustále. „Mnohé z nich přitom nemůžeme vyzvedávat přímo na frontě, protože naše sanitky jsou pod palbou,“ říká Tina Heinleová, Němka, která se před rokem vydala do severní Sýrie podpořit místní ženské hnutí.

Odvěký nepřítel

Heinleová popisuje, že z Tal Tameru uprchla už asi polovina křesťanských obyvatel. „Jedna starší křesťanka mi ale řekla, že raději umře doma, než aby odešla,“ vypráví aktivistka.

Lidé z Tal Tameru přitom moc dobře vědí, co je čeká. Když v roce 2016 do oblasti vpadl takzvaný Islámský stát, radikálové tehdy zničili třicet vesnic a odvlekli 254 křesťanů. Byly mezi nimi také mladé ženy, které teroristům sloužily jako sexuální otrokyně – podobně jako tisíce jezídek v severním Iráku.

Podle Heinleové patří únosy i do repertoáru Tureckem podporovaných radikálů. „Před dvěma týdny unesli šestnáct civilistů. Byla mezi nimi také patnáctiletá dívka,“ zdůrazňuje Němka.

Bojovníci křesťanských milicí ale zůstávají sebevědomí a obranu regionu považují za svou povinnost. „ Jsme šťastní, že může bojovat proti Turecku, našemu odvěkému nepříteli,“ říká jeden z velitelů křesťanských milic. A mezitím, co si rovná pistoli na pásku u kalhot, dodává, že Turci zavraždili jeho prarodiče.

Uvolněný je možná i proto, že má za sebou řadu bitev proti radikálům z Islámského státu. Přesto ví, že situace je vážná. Křesťanské milice totiž nemají takovou vojenskou výbavu, jako radikálové s podporou Ankary. „Problémem jsou letadla islamistů, především pak drony,“ vysvětluje voják.

Křesťanští bojovníci nemají zbraně, kterými by této hrozbě mohli čelit. I přesto ale Tal Tamer radikálům dosud odolává. Alespoň prozatím, konstatuje list Die Welt.