Bylo Rakousko-Uhersko žalářem národů?
České země spolu s Moravou a Slezskem byly součástí mnohonárodnostní monarchie takřka 400 let. Jaké byly skutečné poměry ve státě? Kde, kdy a proč se Rakousko-Uhersko začalo prezentovat jako žalář národů?
Historik František Palacký ve svém textu Idea státu rakouského, který napsal v roce 1865, mimo jiné uvedl: „Utvořením říše Rakouské před více než třemi stoletími, a sice cestou dobrovolných smluv, národové tak různorodí se spojili v jeden celek státní, to já považuji za nemalé dobrodiní od prozřetelnosti božské pro ně všecky.“ Právě Palackého výroky bývají často vytrhávány z kontextu nejen jeho postoje, ale především z dobových souvislostí.
Kritik Karel Havlíček Borovský
A objevují se nám další jména těch, kteří právě do daného tématu vnesli svá zásadní stanoviska, například novinář Karel Havlíček Borovský. Právě on bývá vnímán jako zásadní kritik Rakouska-Uherska a roku 1851 byl internován v Brixenu. V dobovém tisku si můžeme přečíst Havlíčkovy názory na národnostní problémy monarchie.
Například v Pražských novinách byl v březnu roku 1848 otištěn jeho článek s titulkem Korouhev naše, ve kterém uvedl: „Rakousko budiž zcela samostatné, zcela neodvislé, mocné císařství, v němž dojdeme my, Slované, konečné slávy. Samostatnost ouplná byla by pro nás Čechy za nynějších časů, kde samé nesmírné říše povstaly, jenom holé neštěstí, byli bychom předně vždy jen mocnářství slabounké, od jiných odvislé, a k tomu naše národnost vždy v největší nebezpečnosti.“
Role národů a národností
Klíčovým prvkem pro vnímání daného tématu je také role národů a národností, protože to byl základ pozdějšího rozpadu Rakouska-Uherska. Ostatně i to, že se právě název východní části monarchie dostal do názvu státu, byl velkým předělem v jeho uspořádání.
A objevují se další otázky. Nemělo dané rozhodnutí také posílit roli českých zemí? V jakém byly poměru k ostatním územním či národnostním celkům? A jak fungovali čeští poslanci v zákonodárném shromáždění, kde v rámci parlamentní politiky mohli ovlivňovat postavení českých zemí? Odpovědi přináší pořad Jak to bylo doopravdy.
Pořad připravila a moderuje Ivana Denčevová. Reprízu si poslechněte v audiozáznamu.
Související
-
Byl Karel Havlíček Borovský národním mučedníkem?
Stal se symbolem mučednictví tehdejší Habsburské monarchie. Byl ale opravdu mučedníkem, nebo jen tragicky nepochopeným autorem, a to dokonce i vlastním národem?
-
Československo se snažilo být „odrakouštěné“, ale na Rakousko-Uhersko muselo navázat, míní historik
Jak moc Československo v roce 1918 navazovalo na Rakousko-Uhersko? Nový stát vznikl na troskách monarchie a její vliv se úplně odstranit nepodařilo.
-
Okolnosti rozpadu Rakouska-Uherska v souvislosti s vypuknutím první světové války
Fakta a analýzu tehdejší mezinárodní situace přináší nová kniha historika Jana Rychlíka, kterou přečetl Ondřej Houska.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
