Bylo Rakousko-Uhersko žalářem národů?

16. prosinec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy František Josef I. a uherský premiér István Tisza

České země spolu s Moravou a Slezskem byly součástí mnohonárodnostní monarchie takřka 400 let. Jaké byly skutečné poměry ve státě? Kde, kdy a proč se Rakousko-Uhersko začalo prezentovat jako žalář národů? 

Účinkuje: historik Jiří Rak
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Dramaturgie: Hynek Pekárek
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 30. 5. 2016

Historik František Palacký ve svém textu Idea státu rakouského, který napsal v roce 1865, mimo jiné uvedl: „Utvořením říše Rakouské před více než třemi stoletími, a sice cestou dobrovolných smluv, národové tak různorodí se spojili v jeden celek státní, to já považuji za nemalé dobrodiní od prozřetelnosti božské pro ně všecky.“ Právě Palackého výroky bývají často vytrhávány z kontextu nejen jeho postoje, ale především z dobových souvislostí.

Kritik Karel Havlíček Borovský

A objevují se nám další jména těch, kteří právě do daného tématu vnesli svá zásadní stanoviska, například novinář Karel Havlíček Borovský. Právě on bývá vnímán jako zásadní kritik Rakouska-Uherska a roku 1851 byl internován v Brixenu. V dobovém tisku si můžeme přečíst Havlíčkovy názory na národnostní problémy monarchie.

Karel Havlíček Borovský

Například v Pražských novinách byl v březnu roku 1848 otištěn jeho článek s titulkem Korouhev naše, ve kterém uvedl: „Rakousko budiž zcela samostatné, zcela neodvislé, mocné císařství, v němž dojdeme my, Slované, konečné slávy. Samostatnost ouplná byla by pro nás Čechy za nynějších časů, kde samé nesmírné říše povstaly, jenom holé neštěstí, byli bychom předně vždy jen mocnářství slabounké, od jiných odvislé, a k tomu naše národnost vždy v největší nebezpečnosti.“

Role národů a národností

Klíčovým prvkem pro vnímání daného tématu je také role národů a národností, protože to byl základ pozdějšího rozpadu Rakouska-Uherska. Ostatně i to, že se právě název východní části monarchie dostal do názvu státu, byl velkým předělem v jeho uspořádání.

A objevují se další otázky. Nemělo dané rozhodnutí také posílit roli českých zemí? V jakém byly poměru k ostatním územním či národnostním celkům? A jak fungovali čeští poslanci v zákonodárném shromáždění, kde v rámci parlamentní politiky mohli ovlivňovat postavení českých zemí? Odpovědi přináší pořad Jak to bylo doopravdy.

Pořad připravila a moderuje Ivana Denčevová. Reprízu si poslechněte v audiozáznamu.

Spustit audio

Související