Byli českoslovenští sportovci, kteří emigrovali, zrádci?

2. duben 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ája Vrzáňová v čase své největší krasobruslařské slávy

Jaké byly příběhy slavných československých sportovců, ze kterých se stali emigranti? Tři úspěšní českoslovenští sportovci, na kterých lze ilustrovat jednotlivá období naší historie – to je další díl volného cyklu Sport v rozděleném světě.

Sport je mimořádným fenoménem a ne jen klasickou soutěživostí, která je člověku vlastní, jak uvádějí psychologové. Je také jednou z nejrozšířenějších aktivit volného času. Není divu, že sportovci se stávají jistými idoly společnosti. Toho si jsou velmi dobře vědomé také státy, takže sportovní soutěže nejvyšších úrovní jsou jistou výkladní skříní pro jejich prezentaci v zahraničí.


Hostem pořadu je historik doc. Michal Stehlík, režíruje Yvona Žertová. Pořad připravila a moderuje Ivana Denčevová.

Ale sport byl také jedním z klasických propagandistických nástrojů v období světa rozděleného železnou oponou. A právě proto se tak velkým problémem pro komunistické Československo stávaly sportovní hvězdy, které se rozhodly pro emigraci.

Tři příběhy slavných sportovců, kteří emigrovali

O slavné krasobruslařkce Áje Vrzáňové v roce 1950, tedy už po její emigraci, Rudé právo napsalo: „Dala se na cestu zrady a skončí jako všichni zrádci. Na konci této cesty je lavička v Hyde Parku nebo skok do Temže.“ Dále se dozvíte, jaká byla tehdejší mezinárodněpolitická situace a proč se tato legendární krasobruslařka, dvojnásobná mistryně světa a čtyřnásobná mistryně Československa a mistryně Evropy, rozhodla odejít ze země.

O hokejistovi Václavu Nedomanském v roce 1974 Rudé právo uveřejnilo text s názvem Kanadské hokejové zboží. Ten reagoval na jeho emigraci takto: „Nedomanský i Farda patřili do stabilního kádru čs. reprezentace. Dali přednost lákadlu rychlého zisku, podřídili se hokejovým kapitalistům.“ Hokej patřil, a stále patří, nejen do světa sportu, ale je také hybatelem celospolečenského dění a zájem veřejnosti bývá mimořádný. Oslavy hokejového týmu, který se stal v roce 1972 mistrem světa, nebraly konce. Přesto o dva roky později Nedomanský emigroval. Jeho rozhodování, jak později vzpomínal, nebylo jednoduché. K rozhodnutí ho ale dovedly nejrůznější temné praktiky komunistického státu.

Ivan Lendl

Tenisový svět v roce 1970 okouzlil tehdy devatenáctiletý československý juniorský mistr světa Ivan Lendl, třetí z příběhů pořadu Historie Plus. Za pouhých 6 let se ale i on stává emigrantem. Zásadní změnou v chování státu ale bylo to, že dobový tisk o této emigraci víceméně neinformoval, jen o Ivanu Lendlovi mlčel. Jako by najednou nebyl…

autor: ide
Spustit audio