Byl Marco Polo v Číně?

Karavana Marca Pola

Italští archeologové zpochybnili pravost příběhu Marca Pola o cestě do Číny. Prý jen převyprávěl, co sám vyslechl od arabských a perských kupců.

Benátskému kupci jeho současníci vyprávění o cestě do daleké Číny nevěřili. Byli připraveni na fantaskní příběhy o mýtických nestvůrách, lidech s jednou nohou nebo s hlavou narostlou na břiše. Polo sice líčil bohatství říše chána Kublaje v superlativech, ale ve srovnání s kolujícími mýty připadala obyvatelům středověké Evropy jeho vyprávění celkem fádní.

Kniha Milión, kterou Marco Polo nadiktoval v janovském zajetí Rustichellovi z Pisy, se sice stala prvním evropským cestopisným bestsellerem, ale čtenáři si ji cenili spíše pro romantický děj než pro informace o cizích zemích. Když Marco Polo v roce 1324 umíral, vyzval jej kněz, aby na smrtelné posteli odvolal své „fabulace“. Polo mu prý odpověděl: „Nepopsal jsem ani polovinu toho, co jsem doopravdy viděl!“

Po celé století se Miliónu od Marca Pola přezdívalo „milion lží“. Teprve renesance benátského kupce rehabilitovala jako „největšího průzkumníka východních zemí“. Našli se lidé, kteří byli ochotni vsadit na věrohodnost Polových popisů bohatství východu kariéru i život. Jedním z nich byl janovský mořeplavec Kryštof Kolumbus, rozhodnutý najít plavbou přes Atlantik kratší a bezpečnější cestu k pokladům Číny.

Portrét Marca Pola

Nedůvěra k Polovi a jeho zprávám o Číně dodnes nevyprchala. V roce 1995 vydala britská historička Frances Woodová knihu s provokativním názvem Došel Marco Polo do Číny? Woodová se pozastavuje nad celou řadou informací, jež v „Miliónu“ chybějí, ačkoli by Evropana při návštěvě Číny musely zaujmout. Polo nepsal o pití čaje, o kaligrafii nebo o zvyku bandážovat ženám chodidla. Ani jednou nezmínil tak impozantní stavbu, jako je Velká čínská zeď. Woodová je přesvědčena, že Polo Čínu nenavštívil, ale slyšel o ní vyprávět arabské a perské kupce.

Svědectví trojstěžníku

Nejnověji se mezi ty, kdo vážně pochybují o pravdivosti Polova vyprávění, přiřadil italský archeolog Daniele Petrella z Neapolské univerzity. Petrella se účastnil vykopávek na středověkých lokalitách Číny a Japonska. Velmi se zajímá o lodní vraky ležící na mořském dně.

„Během vykopávek se mi v hlavě vynořovala jedna pochybnost za druhou,“ řekl Petrella v rozhovoru pro italský časopis Focus Storia.

Nic z toho, co Petrella objevil, neodpovídalo Polovu popisu. Slavný Benátčan líčil lodi Kublajovy vojenské flotily jako koráby s pěti stěžni. Petrella však nacházel jen trojstěžníky. Polo tvrdí, že Číňané utěsňovali trupy lodí tak, že spáry mezi prkny vymazali smolou. To sice odpovídá skutečnosti, ale Polo tvrdí, že Číňané označovali smolu jako „chunam“. Studiem historických pramenů se Petrella přesvědčil, že Číňané takové slovo neznali. Používali je však Peršané a ve středověké perštině skutečně znamenalo „smola“.

Marco Polo a chán Kublaj

Stejně tak jsou v Milionu označována perskými názvy i čínská a japonská místa a města. Polo tvrdil, že pracoval 17 let jako vyslanec chána Kublaje a v jeho službách procestoval celou Čínu. V čínských středověkých úředních archivech však není jediný záznam, který by to dokazoval. Podobně nejsou v benátských archivech žádné dokumenty dokazující kontakty rodiny Polových s Čínou.

Woodová je přesvědčena, že Marco Polo mohl opsat knihu perského kupce. „Jen osmnáct vět je v celé knize napsáno v první osobě,“ říká Frances Woodová. „To je pozoruhodně málo.“

Očitý svědek by si také neměl poplést významné historické události. Kublaj se pokusil dvakrát vylodit s vojskem v Japonsku. Poprvé v roce 1274 a podruhé v roce 1281. Podle Marca Pola vyrazila první flotila z Koreje a tajfun ji zničil dřív, než dosáhla japonského pobřeží. To se sice stalo, ale až při druhém pokusu o invazi v roce 1281.

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo Českého rozhlasu Leonardo, který měl premiéru v pátek 19. 8. 2011.