Britští vědci záměrně nakazili covidem skupinu dobrovolníků. „Je to etické?“ ptají se odborníci

9. únor 2022

První příznaky už do dvou dnů po setkání s koronavirem, zjistili britští vědci z experimentu, při kterém záměrně infikovali skupinu lidí. Lékaři rozhodně nikomu nedoporučují něco podobného záměrně sami zkoušet. Britští vědci ovšem skupinu mladých dobrovolníků cíleně nakazili, aby mohli v přímém přenosu pod dozorem lékařů sledovat, jak se virus šíří v těle a co způsobuje. 

Výsledná studie zatím vyšla jen jako preprint na serveru Research Square a ještě čeká na nezávislý posudek před finálním zveřejněním ve vědeckém časopise.

Své dotazy pište na e-mail covid@rozhlas.cz.

Ale badatelé z Imperial College London a dalších institucí vybrali skupinu 34 zdravých neočkovaných dobrovolníků bez předchozí zkušenosti s koronavirem. Všichni spadají do věkové skupiny 18 do 29 let, u které je relativně nízké riziko závažného průběhu covidu-19.

Význam experimentem řešeného problému byl mnohem silnější než riziko nepohodlí pro pokusné osoby.
Marek Vácha

Těmto lidem vstříkli do nosu velmi nízkou dávku koronaviru – šlo doslova o kapku a pak je 14 dní monitorovali a byli s nimi v kontaktu i poté. Zajímavé je už to, že po kontaktu s virem se infekce rozvinula jen přibližně u poloviny z nich – celkem 18 lidí.

Projevy už po dvou dnech

Poměrně překvapivá je ale rychlost projevů u nakažených, která byla v průměru za necelé dva dny, což je o několik dní méně než uváděly mnohé epidemiologické studie. Vysoká virová nálož v těle vydržela v průměru 9 až 12 dní a data tak podporují 10denní lhůtu izolace.

Čtěte také

Hlavní symptomy asi nepřekvapí – bolest v krku, zvýšená teplota, rýma a u většiny také poruchy chuti a čichu. U devíti lidí tyto smysly zcela vypadly, v několika případech přetrvávala porucha déle než půl roku a v jednom dokonce přes devět měsíců.

U dvou nakažených se zase neobjevily vůbec žádné symptomy, ale virová nálož v těle byla stejně vysoká, což potvrzuje asymptomatické šíření nákazy. Virus se také ve větší míře vyskytoval v nose než v hrdle, což podle studie potvrzuje smysluplnost zakrývání úst i nosu.

Dobrovolníci byli nakaženi loni na jaře variantou koronaviru, která se šířila v Británii v roce 2020, tedy „původním“ virem před nástupem bety, delty a omikronu.

Čtěte také

Nikdo neměl těžký průběh ani nemusel být hospitalizován a každý dobrovolník za účast v experimentu dostal zaplaceno v přepočtu asi 130 tisíc korun.

Studii schválil nezávislý etický panel i tak vzbuzuje ve vědeckých kruzích debaty o tom, jestli její přínosy předčí rizika. Protože jde o nový vir, proti kterému nemáme spolehlivé léky i s ohledem na dosud ne zcela objasněné dlouhodobé zdravotní problémy spojené s covidem.

Například známý americký virolog Vincent Racaniello v podcastu This week in virology uvedl, že by pro takovou studii nehlasoval s tím, že výzkumníci mají štěstí, že se nikomu nestalo nic vážného.

Vácha: Máme neocenitelná data

„Ti lidé byli sledování denně v prvních 14 dnech a pak i další a další měsíce,“ vyzdvihuje unikátní poznatky, kterých se jiným způsobem vědci nemohli dobrat bioetik a římskokatolický kněz Marek Vácha.

Čtěte také

„Získali jsme neocenitelná data, která se týkají virové kinetiky, imunologické odpovědi organismu, dynamiky přenosu, dobu infekčnosti osob, a to po přesně dávkovaném množství přesně známého virového kmene, což bychom jinak nezískali,“ doplňuje přednosta Ústavu etiky a humanitních studií 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy s tím, že v tomto případě v kontextu pandemie přínosy výzkumy pro společnost převyšují míru rizika, kterým byli dobrovolníci vystaveni.

„Byla velice malá pravděpodobnost, že by došlo k nějaké závažné infekci zdravých dobrovolníků, což se skutečně nestalo. Zdá se, že význam experimentem řešeného problému byl mnohem silnější než riziko nepohodlí pro pokusné osoby. Takže za sebe se nedivím, že to etická komise ve Velké Británii schválila,“ uzavírá Vácha s tím, že studie ještě čeká na odbornou recenzi a publikaci ve vědeckém žurnále.

Britští výzkumníci teď plánují obdobným způsobem vystavit variantě viru delta skupinu očkovaných dobrovolníků i těch, kteří covid-19 prodělali. Chtějí mimo jiné dál zkoumat, jak u nich koronavirus překonává imunitu.

Celý Koronafokus připravil Štěpán Sedláček. 

Spustit audio

Související