Britští euroskeptici se obávají brexitu po švýcarsku a gilotinové klauzule
V Londýně panují v souvislosti s brexitem obavy ze švýcarského modelu dohody s Evropskou unií. Švýcarsko muselo v minulosti akceptovat všechny evropské normy, což britští euroskeptici označují za past, na níž je prý třeba si dát pozor.
Informuje o tom evropská odnož serveru Politico.
Vzrušené diskuze o budoucí podobě vztahů se v Británii odehrávají v době, kdy se snaží londýnská vláda přesvědčit Brusel, že jednání už dost pokročila, aby se bylo možné bavit i o obchodní dohodě.
Švýcarská past
Některým britským ministrům připadá švýcarský model s širokým přístupem na jednotný unijní trh atraktivní. I těm nejmírnějším euroskeptikům ale vadí, že porušení byť jediné z řady bilaterálních dohod ze strany Bernu může v současném modelu znamenat pád celého ekonomického uspořádání s Unií.
Švýcarsko má s Evropskou unií kolem stovky bilaterálních dohod, které se týkají nejrůznějších oblastí od dopravy, přes zemědělství až po veřejné zakázky.
Podle stávajícího ujednání musí Švýcaři přejímat všechnu relevantní legislativu Společenství, včetně té o volném pohybu osob, aniž by měli možnost pravidla ovlivnit.
Na jejich aplikaci dohlíží víc než patnáct společných výborů, píše Politico. Bern také přispívá do evropské pokladny asi 12 eur za každého Švýcara ročně. To je mnohem méně, než 79 eur, které v současnosti odvádějí Britové jako plnoprávní unijní členové.
Kanada má s Evropskou unií smlouvu o volném obchodu CETA. Severoamerická země nepřispívá do evropského rozpočtu, neuznává ani svobodu pohybu nebo Evropský soudní dvůr. Její přístup na společný trh je ale mnohem omezenější než v případě Švýcarska.
Tato „gilotinová klauzule“ také nutí Švýcarsko k průběžnému přizpůsobování se evropskému právu v širokém rozsahu oblastí, včetně volného pohybu osob. Alpská země má podle listu velmi málo praktických nástrojů na to, aby se od evropského bloku oddělila, a přitom neutrpěla velké ekonomické škody.
Londýn prý nicméně na myšlence trvá a snaží se o něco, co rovněž připomíná unijní dohodu o volném obchodu s Kanadou, pouze s tím rozdílem, že obě strany si dopředu přesně vymezí, jak bude trh regulován. Britští vyjednavači teď hledají cestu, jak se dosáhnout obdoby švýcarského modelu, který by ale neobsahoval zmíněnou past. Brusel takovému snažení ale odporuje, připomíná mu to totiž pokus o vyzobávání třešniček z dortu.
Britové tuto smlouvu chtějí vyjednat kapitolu po kapitole, tedy bez obav, že při rozkolu v jedné oblasti padne celé ujednání. Politico připomíná, že Švýcarsko disponuje mírně upravenou verzí členství v jednotném trhu, jehož původní podobu Švýcaři odmítli v roce 1992 v referendu.
Spory má urovnávat arbitráž
Premiérka Theresa Mayová v zářijovém projevu ve Florencii odmítla formát, jakým je napojeno na unijní trh Norsko a dostatečný by pro britskou ekonomiku podle ní nebyl ani kanadský rozšířený model dohody o volném obchodu. Britští vyjednavači proto považují právě švýcarskou cestu bez zmíněné „pasti” za třetí možnost, jak budoucí vztahy vyřešit.
Postihy za odklon od dohody jsou podle britských expertů horší v případě přijetí švýcarského modelu. Přesto Mayová minulý týden řekla, že právě švýcarská cesta je pro Londýn možná díky déle než čtyřicetiletému propojení britské legislativou s tou evropskou.
Problém je, jak kromě premiérky přiznal i hlavní unijní vyjednavač pro brexit Michel Barnier, že zatím není jasné, co se bude dít, až jedna nebo druhá strana bude chtít řešit některé věci po svém. Britští vyjednavači i nejeuroskeptičtější ministři se ale shodují na plánu vzniku arbitrážního soudu, který by urovnával vzájemné spory.
Mandát od Evropské rady pro Barniera a jeho tým explicitně vylučuje oddělená jednání pro každý sektor zvlášť. Pro případ, že Británie odmítne kanadský model dohody, Barnier doporučuje norský nebo islandský model spojený s finančními příspěvky na politiku soudržnosti. Možnost, že by Británie měla stejné výhody jako Norové, ale omezené povinnosti jako Kanaďané, hlavní evropský vyjednavač odmítl.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
