Podle britské premiérky Theresy Mayové je na dosah dohoda o uspořádání budoucích vztahů s Evropskou unií, která bude pro Spojené království výhodná. Dohodu o brexitu ale kritizuje opozice, a to parlamentní i vnitrostranická. Podle BBC má premiérka na své straně jen menšinu konzervativních poslanců.
„Vůbec bych se nedivil, kdyby dohoda v britském parlamentu narazila, protože vůbec neodpovídá tomu, co Velká Británie chtěla,“ soudí europoslanec Jiří Payne (Svobodní) s tím, že Evropská komise měla mít vyjednaný záložní plán.
Dohoda o odchodu Velké Británie z Evropské unie „je venku“. Zatím je jejím důsledkem odchod hned dvou ministrů a otřásá se křeslo i pod premiérkou Theresou Mayovou.
Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) si ale nedokáže představit, že by Evropská unie v případě britského odmítnutí dále ustoupila. Klíčovým problémem je totiž otázka hranice v Irsku, kde je manévrovací prostor minimální.
„Sami Britové se přihlásili k tomu, že na Irském ostrově nesmí být pevná hranice, ale nechtějí být součástí celní unie. Tím vznikl ten obrovský problém. A musí být jednoznačné, že Unie stojí za Irskem a dohodou, která ukončila letitý náboženský konflikt. Jakákoli změna je vyloučena a byla by to obrovská chyba,“ upozorňuje.
Brexit je z hlediska britské pozice ve světě i výhledu stability, ekonomiky a životní úrovně negativum. Jsem rád, že obě strany dělají vše pro to, aby minimalizovaly škody, které to způsobí.
Luděk Niedermayer
Payne ovšem namítá, že na irské hranici funguje volný pohyb zboží a osob už od roku 1922: „Nebýt Evropské unie, tak se Britové s Iry umí domluvit na prostupné hranici. Problém není na britské straně, ale na evropské.“
Jednání o konečné podobě brexitové dohody připomíná události suezské krize. Píše to komentátor deníku Financial Times Philip Stephens. Když prý v roce 1956 selhal pokus Velké Británie obnovit kontrolu nad Suezským průplavem silou, musela ostrovní monarchie podstoupit terapii prostřednictvím dlouhého a nepříjemného pohledu do zrcadla. A proces vystoupení z Evropské unie teď zemi nutí k dalšímu přehodnocení vlastní pozice i významu.
Podle něj jde ze strany Unie o záměr a politickou schválnost, protože přístup na jednotný trh má například i Norsko, v případě Velké Británie k tomu ale chybí politická vůle.
„Jednotný trh je absolutně uzavřený do sebe a nekomunikuje s vnějším světem. Všechny sousední státy Evropské unie jsou destabilizované, protože Evropa se uzavřela do sebe a přestala obchodovat s okolím. A samozřejmě dochází k destabilizaci, migrační vlna je důsledkem této unijní obchodní politiky,“ tvrdí Payne.
Britové chtějí mít se světem daleko volnější obchod. Jednotný trh se odlišuje od toho, co zbytek světa rozumí pod volným obchodem.
Jiří Payne
Nidermayer ovšem jeho výroky považuje za absurdní. Během jednání se prý ukázalo, že Britové chtějí mít celní systém a obchodní dohody dramaticky odlišné od Evropské unie, a to vyvolává potřebu, aby hranice mezi jinak postavenými obchodními zónami nebyla volně prostupná.
„Je to rozhodnutí Británie. Já bych byl hrozně rád, kdyby výsledek byl podobný norskému modelu, bohužel politická vůle tvrdého křídla Konzervativní strany je úplně jiná. A to je hlavní komplikace,“ uzavírá europoslanec zvolený za TOP 09 a STAN.
Zveřejněný text dohody o odchodu Velké Británie z EU je dobrou dohodou. Dobrou pro Velkou Británii, dobrou pro EU, dobrou i pro střední Evropu včetně České republiky.
Deklarace není právně závazná. Na 26 stránkách definuje, co by obě strany chtěly dojednat do budoucna ohledně své spolupráce v řadě oblastí, včetně klíčového hospodářství.
Mayová nyní bojuje o záchranu návrhu dohody před hlasováním v parlamentu po rezignaci několika ministrů a otevřeným výzvám k jejímu odstoupení.
