Brexit jako tragédie, nebo komedie? Shakespeara by určitě zajímal šéf kampaně za odchod, říká Hilský

28. březen 2019

„Tragédie, jakou by ani William Shakespeare nenapsal.“ Tak brexit před časem označil třeba německý státní tajemník pro evropské otázky Michael Roth. Jestli má pravdu, těžko posoudíme. Dá se ale předpokládat, že současná situace ve Spojeném království by slavného dramatika přinejmenším zajímala – a možná by se jí přeci jen nechal inspirovat.

Shakespeara by zajímal Cummings

„Já  vám řeknu, jak by to napsal. Hlavní by byl Cummings,“ myslí si profesor anglické literatury, překladatel a shakespearolog Martin Hilský. Politický poradce a stratég Dominic Cummings byl šéfem kampaně za odchod Velké Británie z Evropské unie.

Právě on před klíčovým referendem nabádal Brity, aby „znovu převzali kontrolu“, a měl velký podíl na úspěchu celé kampaně – jak ostatně popisuje i televizní film „Brexit“, kde si Cummingse zahrál Benedict Cumberbatch.

Snímek ukazuje Dominica Cummingse jako muže v pozadí, který je připravený bojovat všemi prostředky. A ze stejných důvodů by se na tuto postavu zřejmě zaměřil i Wiliam Shakespeare, jak předpokládá profesor Martin Hilský.

„Ten by Shakespeara určitě zajímal, protože nemá žádnou politickou ambici, nechce se stát premiérem nebo poslancem. On je tím, čím je, a já bych si odhadl, že si zkusil zahrát takovou hru, jestli se mu to povede – něco jako Jago, když v Othellovi manipuluje a všechno mu vyjde,“ myslí si shakespearolog Martin Hilský.

Historické loučení

Kritici probrexitové kampani vyčítají mimo jiné to, že sázela především na sentiment a komplikovaný vztah Spojeného království ke kontinentu. Ten má kořeny hluboko v historii. Jedno loučení s Evropou měla v živé paměti i alžbětinská Anglie:

Brexit: Komedie omylů? aneb Evropa na rozcestí. Přijďte diskutovat na další debatu Plusu!

Veřejná debata o brexitu

Další veřejná debata Plusu se bude věnovat dramatu, které se už téměř tři roky odehrává kolem brexitu. Proč je odchod Británie z Evropské unie tak složitý?

„Shakespeare ne osobně, ale jeho rodiče, generace před ním, zažili zajímavý odchod Británie z Evropy, kterému se říká anglická reformace. To byla doba, kdy se Jindřich VIII. prohlásil za hlavu anglické církve, čímž se vydělil od katolické Evropy, která byla sjednocená římským papežem. A parlament tehdy památně řekl, a to se týká i brexitu, že na území Anglie je jediným zástupcem boha král, a ne římský papež.“

„To heslo, které vymyslel Cummings, znělo: ‚Take back control‘. To znamená, vezměte si zpátky moc, kontrolu nad věcmi v Británii, ta vám patří. Tak tahle myšlenka Anglie Angličanům, to je hrozně důležité a tady vidím určitou paralelu, třebaže historicky je to tedy jinak. Ale taková paralela tady je,“ hodnotí Hilský. 

Paralela s Caesarem

A ačkoliv se podle Martina Hilského historie neopakuje, dodává, že Velká Británie si po všech svých odchodech dokázala najít do Evropy cestu zpět.  Další paralely s brexitem pak vidí překladatel zejména v dramatu Julius Caesar.​

Politici opakují mantru o vůli lidu. Chybí novodobý Churchill, který by se jí postavil, říká Brit žijící v Česku

Brexit

Jak tanečky a pochybnosti kolem chystaného brexitu prožívají běžní Britové? Cítí se kvůli tomu více Brity, nebo spíše Evropany?

„Ale jedna věc je tam podivuhodná: celá ta hra vypovídá neskutečným způsobem o manipulaci moci. A tehdy slovo populismus neexistovalo, ale v tomhle úžasném dramatu máte dva hlavní protagonisty. Bruta, který se nakonec dá k těm spiklencům, brání římskou republiku a chce zabránit vzniku římského království a císařství, a proti němu je Antonius, což je přítel Julia Caesara a ten hájí myšlenky caesarismu a hlavně svého přítele Julia Caesara. Ta hra je úžasná, protože v hlavní scéně manipuluje londýnskými davy nejdřív Brutus a potom Antonius, který ho přebije a celá ta scéna připomene dnešní předvolební kampaně, včetně té před brexitem, a já bych ji viděl jako nejaktuálnější z hlediska manipulace moci,“ myslí si profesor anglické literatury a překladatel Martin Hilský.

Jestli se nakonec odchod Velké Británie z Evropské unie zapíše do historie jako tragédie, komedie nebo fraška teprve uvidíme. Už teď je ale jisté že rozhodně nepůjde o jednoaktovku.

autor: Tereza Žižková

Související