Dohoda o brexitu možná v parlamentu napotřetí projde – výměnou za hlavu Mayové, míní politolog

Předsedkyně britské vlády Theresa Mayová
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Předsedkyně britské vlády Theresa Mayová

Lídři 27 zemí Evropské unie minulý týden odmítli žádost britské premiérky Theresy Mayové na odklad brexitu do 30. června. Připustili ale odklad do 22. května pod podmínkou, že britská Dolní sněmovna tento týden schválí dohodu o podmínkách brexitu. V opačném případě musí Londýn do 12. dubna oznámit svůj další postup.

Problém brexitu je, že Mayová ho nechce a nechá si od EU diktovat, tvrdí šéf Liberálního institutu Pánek

Brexit

Do plánovaného odchodu Velké Británie z Evropské unie zbývají necelé dva týdny. Situace v zemi je ale stále velmi nepřehledná a premiérka Theresa Mayová požádala o odklad brexitu do konce června. Jak pravděpodobný je tzv. neřízený brexit?

„Je otázka, jestli premiérka udrží kontrolu parlamentu, nebo ten převezme iniciativu. Možností je sedm a pravděpodobně dojde k tzv. orientačnímu hlasování, v němž poslanci hlasují bez ohledu na svou stranu. Je to velmi neobvyklé, nezvyklé a nebezpečné pro vládu. Ale Mayová je tak oslabena, že nic jiného dělat nebude,“ říká politolog Bořivoj Hnízdo z pražské Metropolitní univerzity.

Šanci projít parlamentem má podle něj jedině varianta měkčího brexitu, který ovšem není příliš populární mezi britskými voliči. „52 % Britů sice hlasovalo pro vystoupení, ale 75 % poslanců původně bylo pro setrvání v Unii. A přitom ten parlament odhlasoval, že podpoří brexit,“ poznamenává.

Výsledek jednání je takový, že ho odmítá britská veřejnost. A Brusel nechce v ničem ustoupit.
Bořivoj Hnízdo

Předčasné volby?

Druhá možnost prý je, že by se premiérce podařilo přesvědčit zastánce tvrdého brexitu a severoirské unionisty, že její dohoda je ta nejlepší možná. „Pravděpodobně příští týden v úterý by se mohlo hlasovat potřetí. Ale bylo by to něco za něco – a tím by byla její hlava,“ domnívá se politolog z pražské Metropolitní univerzity.

Jan Jůn: Brexit o něco málo odložen, ale dilemata nezmizela

Britská premiérka Theresa Mayová

Půlnoční rozhodnutí summitu EU poskytlo premiérce Mayové jasné alternativy a termíny ke konečnému rozhodnutí, jak dál s brexitem.

Zastánci tvrdého brexitu totiž nechtějí, aby Mayová zůstala ve funkci během přechodného období, kdy se bude vyjednávat o podobě dalších vztahů. Britský nedělník The Sunday Times napsal, že Mayová čelí vzpouře uvnitř vlastního kabinetu.

„Nakonec se ukázalo, že pokus o převrat neuspěl. Postavili se za ní významní členové vlády, ale to neznamená, že její pozice je silná. Otázkou je jen to, jak dlouho ve funkci vydrží. Kdyby Mayová neuspěla ve třetím hlasování, Británie by asi směřovala k předčasným volbám,“ zamýšlí se Hnízdo.

Pro nové volby ovšem v parlamentu zatím neexistuje většina a podle Hnízda by nemusely mnoho změnit. A na obzoru není ani nikdo, kdo by mohl Mayovou nahradit: „O tu osobu ani nejde. Reálná situace v kabinetu, v parlamentu, ve veřejném mínění i ve vztahu k Bruselu by zůstala stejná.“

Nebo druhé referendum?

Brexit bez dohody se podle Hnízda nelíbí ani evropské sedmadvacítce a z její strany by tak mohlo dojít k některým ústupků. Otázkou ale je, zda na to zbývá dostatek času.

Filip Nerad: Brexitový tisíc a jeden den

brexit

„Britové rozhodli“, „přebíráme zpět kontrolu“, hlásaly oslavně titulky probrexitovských deníků po referendu, které určilo, že Spojené království a Evropská unie půjdou každý svou cestou.

„Boris Johnson v dnešním úvodníku v Daily Telegraphu nepřímo naznačil, že je to nejlepší ze špatných možných dohod. O premiérce sice napsal, že se v Bruselu chová jako kuře, ale zase naznačil, že jiné možnosti – měkký brexit, jeho odložení nebo znovuzahájení jednání a revokace článku 50 – nejsou u britské veřejnosti populární,“ přibližuje Hnízdo.

Britové jsou prý celým procesem vystupování unaveni a přibývá těch, kteří si přejí brexit bez dohody. „Vidí, že to zapříčinily obě strany. Jak premiérka, vláda a neschopný parlament, tak i bruselské instituce. Tento názor sílí, ale největší problém je, že žádný nepřevládá. Nejpopulárnější je zůstat v Unii, ale ani ten nedosahuje 50 %,“ uvádí s tím, že brexit bez dohody upřednostňuje 36 % Britů.

Petici požadující zastavení brexitu už podepsalo pět milionů lidí, Hnízdo ale poukazuje na to, že pro brexit hlasovalo 17 milionů voličů a druhé referendum chce jen zhruba třetina Britů.

„Byl by to velký zásah do celého britského ústavního pořádku. To by pak někdo mohl říct, že když jedno referendum dopadne takto a druhé jinak, tak se udělá třetí. A mohlo by se hlasovat pořád,“ uzavírá Hnízdo.

Dokáže premiérka Mayová uklidnit vzbouřence ve vládním týmu? A přiblížily víkendové protesty v Londýně možnost nového referenda o odchodu či setrvání Británie v Evropské unii? Poslechněte si celé Interview Plus Michaela Rozsypala.

Spustit audio

Související