Boj Pirátů proti biopalivům ohrozí další rozvoj tohoto odvětví, tvrdí zástupce Agrofertu

Čerpací stanice BSV
Čerpací stanice BSV

Poslanci České pirátské strany navrhují, aby nebylo povinné přimíchávat do pohonných hmot biopaliva a prosazují změnu zákona o ochraně ovzduší. Varují, že pěstování energetických plodin jako řepka a kukuřice znehodnocuje zemědělskou půdu a poškozuje krajinu. Zástupci ANO návrh Pirátů podpořit nechtějí. Na obchodování s biopalivy vydělává holding Agrofert, který předseda ANO a premiér Andrej Babiš přesunul z přímého vlastnictví do svěřenských fondů.

„Česká republika je v oblasti obnovitelné energie a snižování emisí povinována evropské legislativě. Stávající pravidla napomáhají splnit cíle, která na nás Evropská unie klade,“ uvedl v pořadu Pro a proti ředitel divize pohonných hmot, biopaliv a obnovitelných zdrojů koncernu Agrofert Martin Kubů.

Podle něj návrh Pirátů postihne nejen 1. , ale i 2. generaci paliv, protože už dnes je část biopaliv v Česku užita ve formě 2. generace. „Shodneme se ale, že do budoucna by bioplyn měl tvořit nemalou část řešení.“

Problém návrhu České pirátské strany je ten, že dá jasný signál všem, aby do tohoto odvětví nadále neinvestovali a nehledali nová řešení v oblasti biopaliv dalších generací, respektive z jiných než zemědělských surovin.
Martin Kubů

Je prý českým mýtem, že většina biopaliv pochází z řepky. „Neplatí to u nás, ani celosvětově, kde má největší podíl palmový a sojový olej, kukuřice a podobně... Rozhodně se shodneme na tom, že vozit obnovitelnou energii přes tři čtvrtě planety nemá logiku, když si ji umíme zajistit z domácích zdrojů.“

Je prý třeba si také klást otázku, co by agrární sektor v našich zeměpisných šířkách pěstoval jiného, kdyby se produkce komodit užívaných jako biopaliva omezovala.

„Všechny zemědělské komodity jsou u nás pěstovány stejně, ať rostou pro potravinářství nebo energetické využití. Platí pro ně jeden evropský trh. Pokud zpracuji zemědělskou komoditu a část využiji na energie, tak část pokračuje do potravního řetězce,“ objasnil Martin Kubů.

Ekolog: Základní možností je výroba bioplynu z komunálního odpadu

„Ekologické organizace prosazují omezení biopaliv 1. generace už dlouho, takže bychom přivítali, kdyby k němu došlo. Otázkou je, jak zajistit technické splnění evropských povinností,“ vysvětlil ředitel asociace ekologických organizací Zelený kruh Daniel Vondrouš.

Ten připomněl, že povinnost přimíchávat biopaliva do pohonných hmot se ruší jen pro ta z 1. generace. „Naštěstí jsme implementovali evropskou legislativu, která určuje povinná kriteria udržitelnosti. Biopaliva tedy musí dodávat více energie, než kolik se do nich vloží při pěstování.“

Agropaliva byla odpovědí na nadprodukci potravin v 70. a 80. letech, proto je Evropská unie začala v 90. letech podporovat. Byl to náhradní program pro zemědělce, aby měli co dělat... Dál pěstovali stejné plodiny, ale ty byly zpracovány na něco jiného. Dnes jsme ale v jiné situaci.
Daniel Vondrouš

Ekolog upozornil, že můžeme jako Česká republika na národní úrovni zakázat dovoz biopaliv ze zahraničí. „Naopak je třeba podpořit jejich domácí výrobu a zároveň plnit kriteria a celkové cíle recyklace komunálního odpadu. Tady je základní možností výroba bioplynu a jeho vtlačení do soustavy zemního plynu a používání CNG.“

Je ale velký rozdíl mezi potravinovou a nepotravinovou produkcí plodin. Když pěstujete jídlo, jsou přísně omezena množství pesticidů a hnojiv, zatímco u biopaliv jsou nároky menší,“ tvrdí Daniel Vondrouš.

Spustit audio

Související