Bob Fliedr: Babiš rozdělil tábor svých kritiků

Ti, kteří projev hodnotili v kontextu premiérových dosavadních výkonů, dali většinou palec dolů. Kritici, kteří se soustředili pouze na projev samotný, palec nahoru.

Čtěte také

Petr Holec: Babiš se vrátil v pravý čas a srovnal skóre

Ti druzí se shodli v tom, že šlo o Babišovo nejlepší vystoupení v době šířící se nákazy. Ocenili, že přiznal dílčí chyby a problémy při řešení epidemie, že nikoho nenapadal jako pár dní před ním prezident Miloš Zeman. Že se nijak neotíral o jiné evropské země, vyzdvihl trpělivost, s jakou lidé přijímají restriktivní opatření, a poděkoval různým profesím. Pochválil dokonce veřejnoprávní média. Snad až na jednu drobnou úlitbu Číně obsahově pěkné vystoupení, téměř státnický projev, uznala tato část Babišových kritiků.

Přetvářka

Jiná část to viděla až diametrálně odlišně – projev hodnotila jako strojený, vykalkulovaný a falešný. Tito kritici si hodně všímali formy premiérova vystoupení. Babiš, který dosud rád stavěl na lidovém podání, emocích, na sebechvále a kritice druhých, na velmi sebevědomém vystupování a populistických slibech, se tu najednou ukázal jako úplně jiný člověk.

Čtěte také

Ondřej Konrád: O dost jiný Andrej Babiš

Člověk stažený do sebe, pokorný, poslušně recitující předepsaná slova. Tělo zapřené za stolem, oči bez výrazu, žádné emoce. „Jako když chlap lichotí ženě a má to sepsané na papírku,“ všimla si jedna uživatelka Facebooku. Pro tuto část Babišových kritiků byl jeho projev naprosto nevěrohodný.

Zatímco kritici s palcem dolů dávali najevo, že už od Babiše politika nic pořádného neočekávají, kritici s palcem nahoru by si docela přáli, kdyby měl premiér podobných projevů více.

Jak dál

Zdálo by se, že rozdělení tábora Babišových kritiků znamená jednoznačné body pro premiéra. Nemusí to tak být. Projevem k národu Andrej Babiš pozměnil svůj mediální obraz. Na chvíli opustil vyjetou kolej vlastní prezentace, zřekl se její kontinuity. Pokud by dál pokračoval postaru a tento projev zůstal jen slepým ramenem Babišových valících se vod, kritici ho s chutí použijí jako referenční plochu pro posuzování příštích premiérových činů a slov.

Pokud by se ovšem ukázalo, že tento projev založil v Babišově mediální prezentaci novou kontinuitu, bude jednou hodnocen jako přelomový. Pro premiéra z toho plyne velký úkol: zamakat na sobě. Inspiraci by si mohl vzít od Chestertona, který napsal: „Jestliže říkáme, že si svobodná společnost vládne sama, potom by sebeovládání mělo být známkou dobré vlády.“

Autor je publicista