Bez krve legionářů by republika nevznikla. Poslední se vrátili před sto lety
Před sto lety se domů z Ruska vrátili legionáři. V průběhu let 1919 a 1920 je přivážely lodě z dalekého Vladivostoku. První byla Roma v březnu 1919 a poslední Heffron v listopadu 1920. Vrátili se do státu, který vznikl díky jejich vítězstvím a obětem.
Češi bojovali v Rusku, Francii a Itálii
Naše první jednotky na straně dohodových mocností vznikly v Rusku a ve Francii už v srpnu roku 1914. Dalším bojištěm, kde za nový stát Češi a Slováci prolévali krev, byla Itálie.
Italské velení ale váhalo s vytvořením československých jednotek. Obávalo se obdobných požadavků jihoslovanských národů, navíc dezertéři z rakouské armády přílišnou důvěru nebudili. Po nátlaku spojenců a špatném vývoji situace na bojišti ale vznikly československé oddíly i tam.
Nejpočetnější a nejvýznamnější bylo Československé vojsko v Rusku. Před první světovou válkou tam žily desetitisíce Čechů a Slováků – hlavně na Volyni a ve velkých městech. Už v srpnu 1914 vzniká v Rusku Česká družina, 700 mužů slavnostně přísahalo 28. září téhož roku v Kyjevě. Jejich hlavním úkolem byla výzvědná činnost, zajímání zajatců a agitace na slovanské vojáky v rakouské armádě.
Vítězství u Zborova
Poměry v Rusku se ale začátkem roku 1917 radikálně změnily. Morálka ruské armády dosáhla po abdikaci cara Mikuláše svého dna a východní fronta se začala rozpadat. Posledním zábleskem byl úspěch Československých legionářů.
V bitvě u Zborova dosáhli Češi a Slováci v řadách ruské armády velkého vojenského úspěchu. V Rusku se ale k moci začali drát bolševici a situace tam byla značně nepřehledná. Vedení dohodových mocností rozhodlo o přesunu československých legionářů na západní frontu. Jediná cesta na západ ale vedla na východ.
Cesta domů přes celý svět
Bolševici podepsali s ústředními mocnostmi mír, do Rudé armády verbovali zajaté Němce a Maďary, československé vojáky nutili k odevzdávání zbraní a záměrně zpomalovali jejich vlaky do Vladivostoku. Napětí vyvrcholilo v květnu 1918 v Čeljabinsku, kde se už legionáři bránili se zbraní v ruce.
Přesun na východ po transsibiřské magistrále se změnil v dlouhý a vyčerpávající boj. Cesta domů do Československa trvala některým legionářům i víc než dva roky. Část z nich za druhé světové války zničí nacisté, další pozavírají komunisté a o zbytek se postará čas. Žádní legionáři už nejsou a jednu z mála příležitostí slyšet naše hrdiny máme díky rozhlasovému archivu.
Související
-
Stopa legie. Cesta tří dokumentaristů po stopách československých legionářů
Napříč kontinentem vyrazili na konci války a po 103 letech jejich odkaz objevovali reportéři rozhlasu. Poslechněte si dokument Českoslovenští legionáři v Rusku
-
Nezávislé Československo se zrodilo v Rusku. Legionáři vydobyli republice skvělou pověst
Může to znít jako nadsázka. Nezávislý stát Čechů a Slováků přece dojednal Tomáš Garrigue Masaryk a jeho spolupracovníci, především Edvard Beneš.
-
Slovensko byla země obsazená legionáři, většina Slováků se v Československu ocitla, říká historik
Češi a Slováci spolu 75 let žili ve společném státě, jejich vzájemné vztahy ale procházely nejrůznějšími peripetiemi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
