Bez krve legionářů by republika nevznikla. Poslední se vrátili před sto lety

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Historická fotografie československých legionářů

Před sto lety se domů z Ruska vrátili legionáři. V průběhu let 1919 a 1920 je přivážely lodě z dalekého Vladivostoku. První byla Roma v březnu 1919 a poslední Heffron v listopadu 1920. Vrátili se do státu, který vznikl díky jejich vítězstvím a obětem.

Češi bojovali v Rusku, Francii a Itálii

Naše první jednotky na straně dohodových mocností vznikly v Rusku a ve Francii už v srpnu roku 1914. Dalším bojištěm, kde za nový stát Češi a Slováci prolévali krev, byla Itálie.

Českoslovenští legionáři z Itálie odjíždějí na Těšínsko

Italské velení ale váhalo s vytvořením československých jednotek. Obávalo se obdobných požadavků jihoslovanských národů, navíc dezertéři z rakouské armády přílišnou důvěru nebudili. Po nátlaku spojenců a špatném vývoji situace na bojišti ale vznikly československé oddíly i tam.  

Nejpočetnější a nejvýznamnější bylo Československé vojsko v Rusku. Před první světovou válkou tam žily desetitisíce Čechů a Slováků – hlavně na Volyni a ve velkých městech. Už v srpnu 1914 vzniká v Rusku Česká družina, 700 mužů slavnostně přísahalo 28. září téhož roku v Kyjevě. Jejich hlavním úkolem byla výzvědná činnost, zajímání zajatců a agitace na slovanské vojáky v rakouské armádě.

Vítězství u Zborova

Poměry v Rusku se ale začátkem roku 1917 radikálně změnily. Morálka ruské armády dosáhla po abdikaci cara Mikuláše svého dna a východní fronta se začala rozpadat. Posledním zábleskem byl úspěch Československých legionářů.

Českoslovenští legionáři z Francie v bojích o Těšínsko

V bitvě u Zborova dosáhli Češi a Slováci v řadách ruské armády velkého vojenského úspěchu. V Rusku se ale k moci začali drát bolševici a situace tam byla značně nepřehledná. Vedení dohodových mocností rozhodlo o přesunu československých legionářů na západní frontu. Jediná cesta na západ ale vedla na východ.

Cesta domů přes celý svět

Bolševici podepsali s ústředními mocnostmi mír, do Rudé armády verbovali zajaté Němce a Maďary, československé vojáky nutili k odevzdávání zbraní a záměrně zpomalovali jejich vlaky do Vladivostoku. Napětí vyvrcholilo v květnu 1918 v Čeljabinsku, kde se už legionáři bránili se zbraní v ruce.

Obrněný vlak českých legionářů v Rusku s názvem Orlík

Přesun na východ po transsibiřské magistrále se změnil v dlouhý a vyčerpávající boj. Cesta domů do Československa trvala některým legionářům i víc než dva roky. Část z nich za druhé světové války zničí nacisté, další pozavírají komunisté a o zbytek se postará čas. Žádní legionáři už nejsou a jednu z mála příležitostí slyšet naše hrdiny máme díky rozhlasovému archivu.

Spustit audio
autor: Jiří Zeman

Odebírat podcast

Související